V Plešovicích objevíte minivesničku vzdávající hold selskému baroku. Vyrostla u zahradního jezírka
Říká se, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. V Plešovicích, nedaleko jihočeské Zlaté Koruny, je svět opravdu malý. Místní obyvatel Jiří Bauer si tam totiž na své zahradě postavil před několika lety svůj vlastní svět. A ačkoli už náš svět opustil, své dílo nechal volně přístupné pro všechny zájemce.
V Plešovicích mají dvě návsi. Jednu tradiční, velkou, uprostřed obce, druhou na poslední zahradě směrem ke Zlaté Koruně. „Stojíme na návsi, kterou si můj tchán Jiří Bauer vybudoval. Vsadil se se starostou, že do roka a do dne bude mít svoji vesnici a bude v ní starostovat,“ vysvětluje Bauerův zeť Karel Lusk. Miniaturní stavby vznikaly přes zimu v zahradním domku. Poté je Jiří Bauer postupně přenesl na konec zahrady.
Zárodek nápadu vznikl už v roce 2005, kdy si v těch místech Jiří Bauer vybudoval zahradní jezírko. O šest let později se z něj stal rybník uprostřed nové návsi.
Původním povoláním byl Jiří Bauer zedník. Navíc zedník, který měl rád selské baroko. A tak v jeho duchu postavil miniaturní statek, hospodu a dům, který v sobě ukrývá vodárnu. Kromě toho najdete na návsi ještě mlýn, hamr, obecní úřad, hospodu, hasičskou zbrojnici a kapličku se zvonicí.
„On tím selským barokem doslova žil. Vidíte například tu kapličku támhle pod lesem, nebo na druhé straně?“ ukazuje Karel Lusk do dálky za Plešovice ke stavbám sakrální architektury v polích. „Tak tyhle kapličky tchán ve svém volném čase opravoval.“
Jedinou vráskou na pozůstalosti po Jiřím Bauerovi, který před několika lety zemřel, je, že jsou někteří návštěvníci nenechaví a volně přístupnou miniaturní vesnici neváhají poškodit. Někdy ulomí vrata od statku, jindy zmizí figurka kováře nebo koně, anebo kus střešní krytiny. „Oplotit to tady ale nechceme, tchán si to nepřál,“ dodává Karel Lusk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka