V plzeňském Muzeu církevního umění najdete zajímavosti z historie pivovarnictví

Kláštery v Kladrubech nebo v Plasích - i tam se kdysi vařilo pivo. Mniši do něj přidávali třeba fenykl, třešňové květy, borovou kůru nebo dokonce volskou žluč.  To a mnoho dalšího se dozvíte na výstavě Církev a pivo v plzeňském Muzeu církevního umění ve Františkánské ulici.

Mnohé církevní řády se řadily k průkopníkům ve vaření piva a Plzeňský kraj nebyl výjimkou. Klášterní pivovary v Kladrubech, Stříbře, Albrechticích, Dožicích či Horažďovicích patří k nejstarším na území ČR.

Pivo pro poutníky 

Do dnešních dnů se dochovaly různé předměty připomínající tuto zapomenutou kapitolu církevní historie. Jedná se o množství listinného materiálu, ale i dalších předmětů. „Jsou zde například pivní lahve z klášterů a farních pivovarů z Teplé, Plas, Rožmitálu nebo Spáleného Poříčí. Ty vyráběly pivo pro svou potřebu, pro poutníky a případně i pro krčmy,“ vysvětlil pracovník muzea Václav Engler.

Jednotlivé církevní řády působící v minulosti na území kraje často soupeřily v pivovarnictví s panskými i měšťanskými pivovary. Mezi nejproslulejší řády v tomto směru patřili benediktini, johanité, křížovníci s červenou hvězdou, dobří pivovarníci byli i jezuité.

Vztah církve k pivu byl ambivalentní

„Vztah církve k pivu byl až do 17. století ambivalentní a vedly se spory, zda je pivo nápoj ďáblův, či ne,“ poznamenal. Mniši se podle něj ale zapsali do dějin pivovarnictví, co se týče výrobních technologií a procesů.

„Je třeba zdůraznit, že nositeli pivní kultury už ve středověku byli mniši, pivo se vařilo v klášterech, a právě oni začali přidávat chmel, čímž se pivo přiblížilo dnešní podobě a zvýšila se jeho trvanlivost,“ doplnil.

„Papeži Lvu XIII. na konci 19. století doporučili lékaři, aby ke své rekonvalescenci pravidelně pil plzeňské pivo a on si ho velmi oblíbil,“ prozradil Václav Engler.