V roce 1786 vzniklo na dnešním Václavském náměstí divadlo, které hrálo česky. Dostalo název Bouda

V květnu roku 1786 vzniklo na pražském Koňském trhu, dnešním Václavském náměstí, Královské-císařské vlastenecké divadlo, pro něž se vžil název Bouda.

Však to také bouda byla. Podle dobových svědectví to bylo stavení „dřevěné, uvnitř plátnem potažené a slámou vycpané, podlouhlé, nepříliš vysoké a dosti primitivně zbudované, podobající se spíše nějaké kůlně či boudě, jakou vídáme u nynějších majitelů zvěřinců a opičích divadel, a nebylo ani natřeno,“ tolik dobová citace. Ale hrálo se v něm česky, to bylo to hlavní.

U jeho zrodu stál vlastenecký divadelník Václav Thám, čtenářům Jiráskova F. L. Věka osoba důvěrně známá. Začínal jako úředník u pražské policie. Ze služby však odešel za hlasem svého srdce, a ten ho dovedl k divadlu, které vedl spolu s bratrem Karlem Hynkem. Napsal desítky her plných vlasteneckého nadšení, překládal z němčiny, hrál a režíroval.

V Boudě se hrály především historické hry z českých dějin, oblíbené frašky a rytířské hry. Jenže divadlo se nebylo schopno uživit, a tak byla budova po třech letech provozu uzavřena a stržena.

autor: Jitka Škápíková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.