Vánoce v rodinách známých romských osobností. Tradice, ale i vzpomínání na blízké.
Houslista Josef Šenki, muzikant Milan Kroka a zpěvačka Lucie Bikárová v předvánoční večer s vánoční atmosférou.
„Dělám to už jenom kvůli dětem, aby měly krásné Vánoce – ozdobený stromeček, vánoční atmosféra. Já když se na Štědrý den ráno vzbudím, je to pro mne těžké. Chybí mi v ten den můj děda. On byl mojí celou rodinou.“
Je u vás v rodině nějaký tradiční zvyk, který se po generace předává?
„Myslím, že to je ta hudba.“
Hrajete na Vánoce?
„Hrajeme druhý den, kdy se scházíme s rodinou. Tím, že s námi už babička s dědečkem nejsou, je to malinko jiné.“
To říká o Vánocích houslista Josef Šenky. S ním je s námi ve studiu i zpěvák a muzikant Milan Kroka. Jaký bude Štědrý den pro tebe?
„Až s rodinou povečeříme, odjíždím hrát do Litvínova, kde hrajeme od 22 hodiny.“
Lucie a jaké je hlavní tradice u vás doma?
„Ráno hned jak vstaneme, jedeme na hřbitov, za babičkou a dědou a strejdou, kde jim většinou i zazpíváme. Můj strejda miloval, když jsme zpívali. Pak už se jen chystáme, uklízíme, vaříme, až do večeře. Dárky pro děti. Pro mě už Vánoce nejsou veselé. Mě chybí ti blízcí, kteří už s námi nemohou být. Když vidím tátu, jak u stolu pláče, je to i pro mne strašně bolestné. Když se trápí táta, trápí se i dcera. Ani ty dárky už nejsou důležité.“
To jste ale začali strašně smutně!
„I u nás je to podobné. Můj brácha zemřel, když mu bylo 34 let. Tím Vánoce vlastně skončily. Máma udělá, co musí, a pak všichni brečíme.“
Lucie Bikárová: „On je ten pláč i z vděku, že my pořád jsme, jsme pospolu a zdraví. Modlíme se za to, aby to tak bylo ještě spoustu let.“
Samozřejmě se dává talíř navíc pro ty, kteří už s námi nejsou, a my na ně myslíme. Co na tradičním stole nesmí chybět za jídlo?
„Holubki, kapr, to miluju.“
„Goja.“
„Fazula.“
„Já miluju chudý jídla.“
Veselé Vánoce.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.