Vánoční tradice v Čechách

„Chodsko je jedním z mála regionů v rámci naší republiky, kde se ještě tradičně nosí lidový oděv tedy kroj. V období adventu, podobně jako v období půstu, ženy oblékají kroje tmavé barvy- fialové nebo černé,“ popisuje ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.

Dalším zvykem známým v celém Česku je podle něj řezání třešňové větvičky takzvané „barborky". To je stará předkřesťanská tradice spojená se zimním slunovratem a kultem plodnosti.

„Všechny staré zvyky měly zajistit prosperitu v dalším roce. Například aby byla zvířata zdravá, což bylo v zemědělském venkově nesmírně důležité. Nebo aby stromy plodili, neboť ty byly nedílnou součástí obživy. Tyto zvyky se opět vážou na staré předkřesťanské tradice,“ říká Josef Nejdl.

Mezi novodobé vánoční zvyky patří stromeček i kapr

Naopak novodobým zvykem z pohledu historie je stromek, bez kterého si dnešní Vánoce neumíme představit. Tradice k nám přišla z Německa a zajímavé je, že dřív se strom zavěšoval špičkou dolů nad jídelní stůl. Součástí většiny domácností se stal až na konci 19. a v průběhu 20 století. Stromek si lidé zdobili tím, co bylo tak zvaně po ruce. Ozdoby například vyřezávaly nebo pletly ze slámy.

A teprve v minulém století se na vánoční stůl našich předků dostal vánoční kapr. Podle Josefa Nejdla a muzejní dokumentace se poprvé kapr jedl na vánoce v roce 1945 v Tlumačově. Před tím byly rituálním jídlem převážně luštěniny a to hrách nebo čočka, které měly předkům zajistit dostatek peněz.

Mezi další zvyky, které se dochovaly dodnes, patří například pouštění ořechových skořápek po vodě, krájení jablka nebo šupina pod talíř.