Ve vesničce Podhoří najdete Peklo, středověký kostel i zbytky kdysi slavného hradu

23. leden 2018
Česko – země neznámá

Podhoří, jak už název napovídá, leží na okraji Moravské brány pod vrcholky Oderských vrchů. Ještě nedávno patřila část obce do vojenského újezdu Libavá. Dnes se do vesničky a jejího okolí můžete bez problémů vydat na turistický výšlap. A k vidění je toho opravdu hodně.

Archeologické nálezy prozrazují, že už v mladší době kamenné zde pravěký člověk žil a dokonce našel místo posledního odpočinku. Podle nepřímých zpráv mohla být ves založena už ve 12. století, nicméně první opravdovou zmínku o Podhoří najdeme až v listině z roku 1371.

Tehdy vesnice patřila do panství hradu Drahotuš. Jeho držitelé se v počátcích střídali. Od začátku 15. století patřilo panství známému rodu pánů z Cimburka. V roce 1476 prodal ovšem Ctibor Tovačovský z Cimburka panství Vilémovi z Perštejna. A protože Vilém již rok před tím koupil také panství hranické, začala obě panství pozvolna splývat v jeden celek, pro který se obecně vžil název panství hranické. Do jeho obvodu patřila obec Podhoří až do roku 1848, kdy zaniklo vrchnostenské zřízení.

Podhoří nabízí návštěvníkům několik zajímavých památek na dobu minulou. Pomineme-li hrad, je nejvýznamnější stavbou obce kostel sv. Havla. Jeho kořeny sahají patrně až na přelom 13. a 14. století. Není jisté, zda vznik kostela souvisí se stavbou hradu. První zmínka o chrámu pochází z roku 1446, ale již dříve se uvádí patronátní právo šlechty na kostel.

Zajímavé je, že od husitských válek nenajdete žádnou informaci o knězi v Podhoří. Není vyloučeno, že fara nebyla obsazená a kněz sem jen docházel. Postupně se do kraje dostala protestantská víra a katoličtí kněží nebyli tudíž vítáni. Existují ale i zmínky o samostatném sboru Jednoty bratrské, který měl v Podhoří v letech 1589 až 1602 vlastní sborový dům s duchovním správcem.

Majestátní kostel

Po Bílé hoře spadal zdejší kostel pod správu drahotušského faráře. Za josefínských reforem byl v Podhoří ustaven natrvalo kaplan, který podléhal drahotušskému faráři. Tato situace se udržela až do roku 1946. Kostel působí už od pohledu velmi starobyle a jeho umístění v nejvyšším místě obce mu dává zvláštní majestátnost. Zajímavý je i hřbitov kolem kostela.

Starobylý most pod zříceninou hradu Drahotuš

V obci najdete také několik drobných památek. Za návštěvu stojí údolí Jezernického potoka nad obcí, kterému se odpradávna říká Peklo. Součástí jsou krásné ukázky geologické tvářnosti zdejšího kraje v podobě skal nazývaných Čertovy kazatelny. V samotném Pekle dodnes stojí hájovna. Vedle byla kdysi vyhledávaná výletní restaurace s kuželnou. Prý tam na výlet chodívali hosté až z daleké Olomouce.

Přímo nad údolím se nacházejí stopy po dolování břidlice, která se zde těžila až do 20. století. Nejvýznamnějším dokladem je tzv. Špirutova díra, pojmenovaná po Eduardu Špirutovi, který se zde pokoušel těžit také zlato. Kousek od ní stojí krásná vyhlídka do okolní krajiny.

Pod vyhlídkou zůstala na ostrohu ruina kdysi mohutného hradu Drahotuš. Založil jej patrně Bohuš z Drahotuš a poprvé je zmiňován roku 1278. Majitelé hradu se v jeho počátcích často střídali. Ne vždy ochraňovali poutníky, kteří procházeli Moravskou bránou, někteří dokonce loupili, což vedlo ke vzniku pověsti o zdejším loupežníkovi.

V 15. století byl hrad silně opevněn, ovšem po roce 1476 připadl Pernštejnům, kteří záhy koupili i okolní panství. A Drahotuš ztratil sídelní funkci. Postupně chátral, až nakonec zcela zpustl. Pod hradem se na přístupové cestě dochoval unikátní kamenný most přes potok, který patří k nejstarším v kraji.

autor: kbz
Spustit audio