Vědci Západočeské univerzity v Plzni pokračují ve vývoji chytrých oken. Vyzkoušejí je v řecké nemocnici

"Chytré okno, bez jakéhokoli dalšího elektrického zdroje, bude řídit teplotu interiéru,“ vysvětlil profesor Jaroslav Vlček
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy "Chytré okno, bez jakéhokoli dalšího elektrického zdroje, bude řídit teplotu interiéru,“ vysvětlil profesor Jaroslav Vlček

Na Západočeské univerzitě v Plzni pokročili ve vývoji takzvaných chytrých oken. Tým vědců a doktorandů z katedry fyziky a výzkumného centra NTIS na Fakultě aplikovaných věd na projektu pracuje už čtyři roky. Materiál pro budoucí okna připravují a vylepšují ve speciální laboratoři.

„Ve vakuovém zařízení pomocí plazmové technologie vytváříme velmi tenkou vrstvu, která je na bázi oxidu vanadičitého. Technika je naprosto přesná. Všechno je elektronicky řízeno naším patentovaným postupem,“ popsal vedoucí projektu prof. Jaroslav Vlček. Vědci nanášejí vrstvu, která má 50 nanometrů, což je zhruba tisíckrát méně než je průměr lidského vlasu. „Ve výrobě to nikde není. Všechny společnosti, kterých je 480 na světě, polovina z nich v Číně, se o to zajímají, ale nikdo to vyrobit zatím neumí,“ dodal Jaroslav Vlček.

Chytré okno nepustí do místnosti teplo

Důležitá je teplota, při které se chytré okno může vyrobit. A také tzv. přechodová teplota, při které okno změní svoje vlastnosti. A právě v tom je plzeňský tým úspěšný. „Dokážeme to připravit při poměrně nízkých teplotách, asi 300 °C, čímž překonáváme jiná pracoviště v zahraničí, která to vyrábějí při teplotách 450–500 stupňů. A zároveň přechodovou teplotu, kdy se začne na okně ta vrstva chovat jako odrážeč tepla, tak snížíme na 20 stupňů. Pro dopravní prostředky nebo pro místnosti to bude mít zásadní význam. Chytré okno, bez jakéhokoli dalšího elektrického zdroje, bude řídit teplotu interiéru,“ vysvětlil profesor Vlček.

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni ve vakuovém zařízení pomocí plazmové technologie vytvořili velmi tenkou vrstvu, která nepropustí teplo

Vědce teď čeká nelehký úkol. Základní výzkum musí převézt do praxe, na velké plochy. V laboratoři pracují se vzorkem 2,5 x 2,5 cm. Na moderních mrakodrapech je rozměr skleněné tabule i 4 x 6 metrů. Je potřeba také vylepšit zabarvení chytrých oken. V současnosti je totiž vyrobená vrstva zažloutlá, v budoucnu by měla být více průhledná. „Naším cílem je, aby povlaky na chytrých oknech byly co nejprůhlednější, aby nebylo pouhým okem vůbec poznat, že na okně je nějaký nanomateriál,“ řekl Jiří Houška, člen výzkumného týmu z FAV ZČU.

První bude řecká nemocnice

V současné době se tým výzkumníků zapojil do evropského projektu, na kterém se podílí deset společností, dvě univerzity a další výrobci. „Naším úkolem je teď přenést tuto techniku do Drážďan na větší systém, na ohebné sklo. Měl by zde vzniknout povlak, který by se reálně použil v největší nemocnici v Řecku, v Aténách. V létě je zde teplota přes 40 stupňů. Ušetří se mnoho energie, protože nebude zapotřebí klimatizace a to je v projektu klíčové,“ uzavřel profesor Jaroslav Vlček.