Velikonoce letos budou jiné. I tak si je ale můžeme užít

Dnes je například Modré pondělí. Někde se uvádí, že to byl volný den, při kterém se nevykonávaly žádné činnosti, nicméně kostely se v tento den zdobily modrým nebo fialovým suknem. Na lidové zvyky není bohaté ani Žluté nebo někde taky Šedivé úterý, v tento den hospodyně uklízely a hlavně vymetaly pavučiny z domů.

Následuje Škaredá středa, která připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Říká se jí také sazometná, protože ten den se vymetaly komíny. V tento den bychom se rozhodně neměli na nikoho mračit, protože pak by se nám tato špatná nálada vracela každou středu po celý rok.

Na Zelený čtvrtek bychom si měli uvařit něco zeleného, třeba špenát, zelí nebo hrách, a je to taky den, kdy utichnou zvony, protože jak se říká, odletěly do Říma a děti začínají chodit řehtat řehtačkami. Bohužel jednou z tradic, o kterou letos kvůli aktuálním nařízením vlády přijdeme, je právě řehtání.

Nejdůležitějšími dny Velikonoc je Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční

Velký pátek je z hlediska křesťanského dnem smutku a nejtišším dnem v roce. Je to den, kdy Ježíš zemřel na kříži. Zároveň tento den lidé vnímali jako den plný kouzel. Hned zrána se omývali u potoků a řek, aby byli zdraví. Nesmělo se pracovat na poli, aby se nehýbalo se zemí, a nesmělo se z domácnosti nic půjčovat, aby domácnost nikdo neuhranul. Na Velký pátek se také podle pověr otevírají ukryté poklady ve skalách.

Na Bílou sobotu, která následuje, a které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, končí postní doba. Je to den rozjímání. Předznamenává nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně.

Dalším dnem Svatého týdne je Velikonoční neděle, která je také plná zvyků a pověr. Boží hod velikonoční se nese i v duchu velkých oslav, hlavně spojených se vzkříšením Ježíše Krista. V tento den se lidé měli hlavně bavit a hospodyňky neměly uklízet. Zvykem také bylo své blízké obdarovat něčím novým.

Posledním dnem velikonočních svátků je Velikonoční pondělí. Oslavuje se vzkříšení Ježíše Krista, ale také příchod jara. Malují se vajíčka a chodí se koledovat s pomlázkou.

Velikonoce obecně jsou dobou, kdy se hodně prolínají křesťanské zvyky s těmi pohanskými. A i když letos budou jiné, než na jaké jsme zvyklí, neznamená to, že si nemůžeme udělat velikonoční výzdobu, nabarvit vajíčka a vůbec udělat si tyto svátky příjemné.

Velikonoce ve znamení Zajíců

Zpestřením letošních Velikonoc může být i výzva, která se šíří po internetu a jmenuje se Zajícov 2020. Do akce se zapojují města a obce napříč celou Českou republikou, mimo jiné například Klatovy nebo Mirošov na Rokycansku, které chtějí být nejlepším Zajícovem. Soutěž spočívá v tom, že kdo chce, tak může doma vyrobit zajíce, je jedno z jakého materiálu nebo jakou technikou a jedinou podmínkou je, aby zajíc byl alespoň 30 centimetrů velký. Svého zajíce pak vystaví třeba za okno nebo na zahrádku, vyfotí ho a pošle na adresu dané obce, za kterou soutěží. Do soutěže se započítá každá fotografie. Lidé je můžou posílat až do Velikonočního pondělí a 17. dubna bude vyhlášen Zajícov roku 2020.