Velikonoce vyjadřují to nejpodstatnější z Ježíšova života, říká biskup Václav Malý

10. duben 2023

„Byl jsem vychováván v katolické rodině, takže tradice jsme dodržovali. Chodili jsme do chrámu a byl to pro nás opravdu svátek a vybočení z všedního života,“ říká ve svátečním rozhovoru biskup Václav Malý.

„Velikonoce vyjadřují to nejpodstatnější z Ježíšova života. I když jako malý chlapec jsem se na Vánoce těšil samozřejmě víc. Ale když jsem pochopil, že ty pěkné dárky dávali rodiče, tak to bylo velké zklamání,“ vyznává se v pořadu biskup.

Když zjistil, že na Vánoce dárky nedává Ježíšek, staly se pro něj Velikonoce významnějším svátkem. „Uvědomoval jsem si, co znamenají ta jednotlivá tajemství a etapy z Ježíšova života na konci jeho pozemského putování. Třeba to Ježíšovo gesto při poslední večeři, že myl nohy apoštolům, a dokonce jeden ho potom zradil. Nebo když byl na kříži, nesvolával pomstu na ty, kdo mu připravili toto utrpení. Zůstal klidný a dovedl přijmout i tuto vnější bezmoc a zachoval si svoji čest.“

Velikonoční pondělí je dodatkem k oslavám

Velikonoční nedělí končí takzvané třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a Boží hod velikonoční. Proč je státní svátek zrovna v pondělí? „To souvisí s určitou pohanskou tradicí, protože Velikonoce se slaví po prvním jarním úplňku, proto je datum Velikonoc velmi různé. Zároveň jaro už je v rozpuku a je více světla. Takže to pondělí je jakýmsi dodatkem k oslavě. Pomlázka a barvení vajíčka je symbolem radosti života. A Ježíš je v duchovním slova smyslu i tím světlem,“ vysvětluje biskup.

Pro mnohé jsou velikonoční svátky spíše svátky jara a odpočinku. Je ale důležité o tomto svátku mluvit a ukazovat jeho podstatu. Podle biskupa Velikonoce pochopíme pouze ve chvíli, kdy porozumíme podstatě křesťanství. „Patří to ke kulturním dějinám Evropy. Bez židovsko-křesťanských zdrojů nemůžeme pořádně pochopit naši kulturu, ani náš duchovní prostor. Proto je důležité se s tím seznámit, je to součást základního vzdělání. Lidé by měli věnovat i čas sami sobě, osobnímu rozhovoru.“

Jiná věc je otázka víry. „To je osobní rozhodnutí. Ale člověk by měl pochopit naši kulturu, například rovnoprávnost muže a ženy, to, že člověk by se neměl mstít, že je správcem stvoření, nikoliv majitelem. To jsou všechno důrazy, které bez tohoto duchovního pozadí nelze pochopit. Je tam i výchovný element umět dávat bez nároku na pochvalu, umět se vydat pro toho druhého, umět se spravedlivě zastat toho druhého. To se vždy v osobním nebo společenském životě nedaří. Proto si myslím, že právě osoba Ježíše patří k těm postavám, o nichž by člověk v našem kulturním prostředí měl něco vědět.“

Na jaké Velikonoce dodnes nezapomene, když koledoval jako kluk? Má dívčí koleda význam v církevní liturgii? Jak se léty změnily Velikonoce, poznamenala je i pandemie? Pomáhá mu víra zvládat špatné dny? Poslechněte si v pořadu Alex a host.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.