VELKÁ MALÁ EKOLOGIE
Zatímco uplynulá sobota proběhla ve znamení radostného svátku všech dětí, na 5.červen připadl Světový den životního prostředí. Lubomír Stejskal spojil obsah obou kalendářních termínů do jednoho námětu a zamýšlí se nad tím, zda si mají děti mají dostatek vhodného místa pro své hry.
Kdybych měl odpovědět na dnes už obligátní otázku skupiny Katapult, zda si děti mají kde hrát, řekl bych s čistým svědomím, že ano. Rozmanité dětské koutky, pískoviště, malá hřiště, houpačky a jiné atrakce nacházíme dnes téměř všude. Na trávníku mezi panelovými příbytky, v parcích a na výletních místech a také v nákupních megacentrech a prodejnách rychlého občerstvení. Hodně se toho v tomto směru změnilo a naši nejmenší se mají kde vyžít nejen při aranžovaných oslavách Dne dětí, ale kdykoli je tomu během roku počasí nakloněno.
Je sice pravda, že klimatickou nepřízeň ovlivnit neumíme, ale ledacos dalšího bezpochyby ano. Tak třeba je v našich možnostech zařídit věci tak, aby příjemnou atmosféru letošního 1. června, byť v poněkud skromnějším balení a bez předvolebního doprovodu, prožívaly děti častěji než jednou do roka. Souběžně s tím bychom ale měli pamatovat na to, že životní prostředí nejsou jenom velké ekologické pojmy jako obnovitelné zdroje, strategie udržitelného rozvoje nebo kjótský protokol. Dnes a denně jsme ? ve srovnání s původci enormních emisí a exhalací - konfrontováni se zdánlivě nepatrnými znečišťovateli životního prostředí, jejichž negativní vliv na děti dosahuje obludných rozměrů. Kolik děvčat a chlapců je od nejútlejšího věku vystaveno vražednému působení cigaretového dýmu! Včetně veřejných míst, kde je kouření úředně zakázáno. Jak velkému množství dětí vytvářejí dospělí v soukromí svých bytů nebo automobilů nikotinové mikroklima, se můžeme jen dohadovat. Méně už o tom, jak se takové počínání na zdraví nejmladší generace podepíše.
Ano. I pod tímto zorným úhlem lze nahlížet na Světový den životního prostředí. Možná se opravdu jedná ?jen? o malou ekologii, ale s velkým významem pro každodenní život těch, kdo jsou nejvíce ohroženi. A koho bychom měli z principu chránit, ne jim vědomě ubližovat. Nespornou výhodou této velké malé ekologie přitom je, že k ní může přispět každý z nás. Vlastně nejen může, ale také by měl, protože děti potřebují přece jenom něco víc než jen mít si kde hrát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
