Velká písmena v našich adresách

19. únor 2005
Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Také v dnešním jazykovém koutku se budeme zabývat správným psaním velkých písmen. Tentokrát se podíváme na to, kde se velká písmena objevují v našich adresách.

Každá adresa obsahuje samozřejmě název města, ale o tom jsme tady před časem už mluvili, takže předpokládám, že to naši pravidelní posluchači mají v malíčku. Dnes bych se chtěla zmínit hlavně o názvech různých náměstí, tříd, nábřeží atd.

Můžeme se tedy ponořit do labyrintu ulic a uliček a podívat se na tabulky s jejich názvy, které bývají umístěny na zdech domů. Nespoléhejme však na to, že všechny tyto tabulky jsou pravopisně v pořádku. Posluchači by se možná divili, kolik nedostatků se na nich dá najít. Vezměme si na raději opět na pomoc pravidla. Výrazy typu náměstí, ulice, nábřeží, sady, most, třída považujeme za obecná označení a píšeme je s malým písmenem. Nezáleží na tom, zdali jsou v pojmenování na prvním nebo druhém místě. Slovo, které tvoří název, má potom samozřejmě písmeno velké. Pro názornost bychom mohli uvést opět několik příkladů: Klatovská třída, Prešovská ulice, třída Obránců míru, náměstí Republiky, náměstí Českých bratří, Anglické nábřeží, nábřeží Edvarda Beneše, sady Pětatřicátníků, most Politických vězňů. Tedy znovu připomínám - obecná označení s malým písmenem, slova názvu s velkým písmenem v prvním slově.

Trochu obtížnější jsou názvy, které začínají předložkou, titulem nebo vojenskou hodností. Od poslední pravopisné reformy platí zásada, že už v tomto místě pojmenování začíná název, a proto je třeba použít opět velké písmeno. Navíc ještě po předložce i v následujícím slově. Opět několik příkladů pro lepší zapamatování: ulice U Trati, náměstí Na Výsluní, ulice K Starým valům, ulice Pod Všemi svatými, náměstí Bratří Čapků, náměstí Generála Piky, most Kapitána Jaroše. Pokud tituly zkracujeme, velké písmeno se zachovává i ve zkratce.

A jak se vypořádat s názvy začínajícími číslovkou. Vždyť i v Plzni si mnozí jistě pamatují na třídu 1. máje (dnes Klatovskou třídu). Třída 1. máje je už minulostí, ale teď máme v Plzni třeba ulici 17. listopadu nebo 28. října. Slovo ulice je obecné, proto píšeme, jak už jsme uvedli, malé písmeno. V číslovce začíná název, tedy při jejím slovním přepisu použijeme velké písmeno. Pokud (a to je častější) začneme číslicí, je velké písmeno obsaženo jakoby v ní a za tečkou má už následující slovo písmeno malé. Tedy: ulice 28. října.

Někdo uvádí při psaní adresy také název městské čtvrti. Pokud bydlí třeba v Plzni na Borech, na Slovanech nebo na Doubravce, napíše v těchto pojmenováních jistě správně velké písmeno. Co si však počít například se Severním Předměstím? Víceslovné názvy částí města a městských čtvrtí mají velké počáteční písmeno v každém slově. Tyto názvy bývají zpravidla dvouslovné, jako např. již zmíněné Severní Předměstí v Plzni, dále třeba v Praze Zahradní Město, Jižní Město, Staré Město, Malá Strana a další.

Dotazy posluchačů:

1. Jak správně skloňujeme slovo skleník a fóliovník? Můžeme použít tvary: ve sklenících i ve skleníkách?

Bohužel ne, správně je pouze tvar: ve sklenících, ve fóliovnících. Tato podstatná jména se sice pravidelně skloňují podle vzoru hrad, v 6. pádě množného čísla však mají koncovku -ích. Dochází k tomu tehdy, pokud jsou taková podstatná jména zakončena hláskou k, g, ch nebo h. Podobně budeme tedy skloňovat třeba slovo kulečník - o kulečnících, arch - v arších, břeh - na březích.

2. Jaký je rozdíl mezi výrazy brambor a brambora?

Rozdíl je částečně významový a pak i tvaroslovný. Výraz brambor (skloňuje se podle vzoru hrad) znamená příslušnou rostlinu, brambora (podle vzoru žena) je pak její plod, tedy hlíza, kterou jíme. Tento význam je nám jistě bližší, proto kupujeme třeba 2 kg brambor (jako žen), na talíři máme 5 brambor (též jako žen) a k obědu si dáme voňavý řízek s bramborami (jako ženami).

3. Je možné užívat spojení by jste?

Tady pozor, správné je pouze byste, podobně bys a bychom. Jsou to tvary pomocného slovesa být, které používáme při tvoření podmiňovacího způsobu. Jiná možnost pro jejich tvoření neexistuje.
autor: Jitka Málková
Spustit audio
Jak nás naladíte na DABu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.

Zprávy z iROZHLAS.cz