Výstava v Ostružné prověří, jak dobře znáte hudební nástroje. Má kolem 700 exponátů

24. duben 2017
Česko – země neznámá

Jeseníky jsou bezesporu rájem milovníků pohybu v přírodě. Při špatném počasí ale ani ti nejdrsnější nepohrdnou střechou nad hlavou. V horském hotelu Skiland můžete využít netradiční hospodu, která je plná hudebních nástrojů. O patro výš mají navíc expozici s instrumenty, které jsou doslova z celého světa.

Majitel hotelu Miloslav Muselík tvrdí, že vše začalo prostou snahou sehnat nástroje jako dekorace právě do hotelové restaurace. „Začal jsem sbírat, shánět, nakupovat a zapomněl jsem přestat,“ vysvětluje. A tak nashromáždil kolem 700 exponátů, které by prý bylo škoda někde jen tak uschovat. A tak přišel nápad udělat součástí hotelu i expozici věnovanou právě hudebním nástrojům.

Už první vstup do expozice člověka ohromí. Běžný člověk si totiž vůbec neuvědomí, kolik různých hudebních nástrojů vlastně existuje. A to ani nemusí začít těmi exotičtějšími. Jen citer, které byly mimochodem vyhledávanými nástroji místními starousedlíky před druhou světovou válkou, je v expozici velké množství a to různých druhů, stáří a provedení.

Na místní „nej“ se majitele expozice raději neptejte. „Nevím, který nástroj je nejstarší, nejdražší a nejvzácnější. A nerad na to odpovídám,“ vysvětluje Miloš Muselík. Naopak ale umí vysvětlit, jak fungují i rarity dovezené z celého světa. Vedle afrických bubnů se objevují například čínské lidové strunné nástroje, indické sitáry, indonéské kladívkové nástroje nebo řecké buzuki.

Jen si tak trochu brnknout

I mezi takzvanými klasickými nástroji najdeme unikáty. Třeba kytaru „šramlovku“, která má kromě šesti strun na hmatníku ještě rezonanční basové struny či housle, kde jako ozvučnice slouží něco jako kuchyňský trychtýř. Na většinu nástrojů si můžete opatrně brnknout či zahrát. „Někdy, když přijde větší skupina, třeba školní třída, je to děsivé, ale zatím jsme to vždycky nějak přežili,“ přiznává majitel.

Interiér hudební restaurace

V expozici jsou také nástroje, které už dnes neuvidíte. Například předchůdce klavíru klavichord, různé druhy louten nebo viola da gamba, která se používala už v období renesance a byla předchůdcem dnešního violoncella. K vidění je i harmonium, různé harmoniky, akordeony, heligonky či velký průřez dechových nástrojů, kterým vévodí obrovský stříbrný suzafon.

A který nástroj má autor expozice nejradši? „I to je otázka typu nej, na které neodpovídám,“ směje se Miloš Muselík. Přiznává, že si stále rád zahraje, třeba dole v hospůdce s muzikanty, kteří se tady scházejí poměrně často na hudebních dýcháncích. Koneckonců, z kapel, které tady pravidelně hrají, můžeme jmenovat i slavný Fleret, který zde už zdomácněl.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.