Výtah mimo provoz
Tajemství plzeňských Slovan: dům, který vypráví příběh města i lidí
Na první pohled nenápadný bytový blok ve městě Plzni představuje jeden z prvních kroků k budování sídlišť v Československu. Ve Francouzské ulici a ve Slovanské aleji vznikl soubor staveb, který spojuje architekturu socialistického realismu s promyšleným urbanismem.
Plzeňské Slovany leží nedaleko centra města Plzně a právě ve Francouzské ulici vznikl v rámci takzvaného Bloku 1 jeden z prvních obytných domů nového sídlištního typu. Autorem návrhu byl architekt František Samer. Objekt tvoří tři široké sekce o pěti podlažích. Díky cihlové konstrukci nabídl byty různých velikostí a variabilní dispozice. Součástí domu jsou také terasy a výrazně členěná fasáda.
„Je to mnohem pěknější dům než klasické panelové domy,“ říká popularizátor vědy Lukáš Houška v prvním díle seriálu Českého rozhlasu Výtah mimo provoz. Stavba vychází ze socialistického realismu, který kombinuje inspiraci renesancí a monumentální estetikou padesátých let. Fasádu zdobí pěticípá hvězda a lidové motivy včetně hroznů. Přízemí odděluje římsa, další římsa člení horní patra a objekt završuje korunní římsa.
František Samer spolupracoval s architektem Le Corbusierem a podílel se na projektech v Moskvě. Působil také v Tokiu a v Indii. Během druhé světové války bojoval v britské armádě v Barmě, kde utrpěl zranění. Po válce se vrátil do Československa a zapojil se do nové výstavby. V pozdějších letech čelil perzekuci ze strany režimu.
Součástí komplexu byla od počátku také občanská vybavenost. V přízemí domů ve Francouzské ulici fungovaly obchody a služby a mezi dvěma objekty vznikla propojovací chodba, kde sídlila hospoda Jalta, která patřila do čtvrté cenové skupiny. Projekt počítal i se společnou prádelnou a sušárnou. Obyvatelé zde mohli odevzdat ložní prádlo i běžné oblečení, personál je vypral a usušil a následující den připravil k vyzvednutí. Mezi domy se nacházel vnitřní prostor určený pro děti.
Ve Slovanské aleji stojí domy obdobného vzhledu, které vznikly v dalších letech. Také zde se nacházejí dvoupodlažní sklepy, jejichž součástí byly protiletecké kryty připravené pro případ válečného konfliktu. Výstavba celého souboru probíhala v letech 1953 až 1964 a postupně na ni navázala jednodušší zástavba v okolních ulicích, mimo jiné směrem k Prešovské ulici, jejíž název odkazuje na tehdejší partnerské vztahy mezi městy v rámci východního bloku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
