Výtah mimo provoz
Proměna severního předměstí: Jak vojenská minulost a ekologická sanace formovaly plzeňské sídliště Sylván
Plzeňské sídliště Sylván představuje v kontextu porevolučního urbanismu specifický příklad rozvoje rezidenční čtvrti. Na rozdíl od sousední Košutky či Lochotína nevznikalo v éře socialistického plánování, ale až na přelomu tisíciletí. Tomu však předcházela nutnost vyrovnat se s dědictvím Československé lidové armády a s ekologickou i bezpečnostní zátěží.
Pohled do historických map ukazuje, že vrch Sylván (403 m n. m.) byl původně zemědělskou oblastí známou pěstováním vinné révy. Klíčový obrat přineslo jeho geografické umístění. Jakožto nejvyšší bod severní siluety města se stal předmětem zájmu armády. Během druhé světové války tvořilo širší okolí vrchu součást obranného systému města. Vzhledem k intenzivnímu spojeneckému bombardování Plzně v letech 1944–1945 se severní pole stala dopadovou zónou pro řadu nepřesně zaměřených bomb. Po roce 1948 území definitivně převzala Československá lidová armáda. Vzniklo zde ženijní cvičiště a vojenská pozorovatelna. Vojáci zde budovali cvičné zákopy a okopy pro techniku. Pro budoucí rozvoj města měla tato uzávěra paradoxně pozitivní důsledek: lokalita byla vyjmuta z masivní panelové výstavby 70. a 80. let, čímž si zachovala svůj specifický reliéf.
Po odchodu armády na počátku 90. let přešly pozemky v rámci delimitace vojenského majetku do vlastnictví města Plzně. Záměr Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně vybudovat zde moderní obytnou čtvrť však narazil na limity tehdejšího stavu území. Technické zprávy a dokumentace Magistrátu města Plzně z let 1995–1998 podrobně mapují nutnost nápravy dvou hlavních rizik: Pyrotechnická zátěž - vzhledem k válečné historii lokality z let 1944–1945 musel před zahájením jakýchkoli výkopových prací proběhnout plošný pyrotechnický průzkum a Ekologická zátěž - dlouhodobá přítomnost vojenské techniky zanechala stopy v podobě lokálního znečištění půdy ropnými látkami, motorovými oleji a palivem. Město Plzeň proto muselo zajistit odtěžení kontaminované zeminy a sanaci terénu po bývalých ženijních objektech, aby bylo zajištěno bezpečné a stabilní podloží pro novou zástavbu.
Regulační plány ÚKRMP z druhé poloviny 90. let striktně odmítly pokračování typizované panelové zástavby. Namísto toho definovaly pro Sylván nová pravidla: kombinované konstrukce, nižší podlažnost a orientaci obytných bloků s ohledem na maximální využití jižního slunečního svitu. Samotná výstavba sídliště byla zahájena na sklonku 90. let. Polouzavřené vnitrobloky kombinují soukromé zázemí obyvatel s veřejnou zelení.
Významným milníkem se v roce 2001 stala stavba na vrcholu kopce. Jak vyplývá ze zápisů městského obvodu Plzeň 1, ocelový příhradový stožár vznikl jako koordinovaný projekt města a telekomunikačních operátorů, kdy technologická stavba zároveň plní funkci turistického cíle. Samotná konstrukce dosahuje celkové stavební výšky 68,3 metru, přičemž vyhlídkový ochoz pro veřejnost se nachází ve výšce 23,2 metru a vede na něj 122 schodů.
Současné analýzy Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně ukazují, že Sylván se úspěšně integroval do struktury Severního předměstí. Z hlediska celkové kvality bydlení a vysoké dostupnosti okolních rekreačních zón je tato čtvrť odbornou veřejností hodnocena jako jeden ze zdařilých příkladů transformace bývalých vojenských areálů v České republice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
