Vznik České republiky z pohledu Romů: Najednou jsme se stali cizinci

„Když jsem se tu novinu dozvěděla, byla jsem ještě dost mladá a pamatuji se, že mi to bylo strašně líto,” vzpomíná na rozdělení Československa bývalá redaktorka Českého rozhlasu Jarmila Balážová.

„Samozřejmě jsme tušili, že k tomu dojde. Jako novinářka jsem situaci sledovala a bylo mi to opravdu neskutečně líto. Patřím ke generaci, která byla hluboce spjatá se vším, co bylo slovenské. Dodnes umíme a rozumíme slovensky.”

Života mnoha Romů se vznik nových hranic výrazně dotknul. Na nově vzniklém Slovensku totiž žila podstatná část jejich přátel a hlavně příbuzných. Vysvětluje vedoucí semináře romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Helena Sadílková:

„Velká část Romů v České republice pocházela přímo ze Slovenska, nebo odtud pocházeli jejich rodiče. Vazby v případě rodin byly velmi intenzivní. Lidé na Slovensku trávili prázdniny, jezdili navštěvovat příbuzné, atd. Československé spolupatření v romské populaci bylo mnohem silnější než pro většinu obyvatelstva v Čechách.”

Čtěte také

Pomohlo 30 let samostatnosti zvýšit Slovensku sebevědomí?

Rodinu na Slovensku měl také další bývalý redaktor Českého rozhlasu Emil Baláž.

„Tam, odkud naši rodiče pocházeli a kam my jsme každoročně cestovali, jsme najednou museli mít pasy a občanské průkazy. Jezdili jsme vlastně do zahraničí se vším všudy. Vrcholní politici přitom tvrdili, že my občané to ani nepoznáme - že nebudou hranice, kontroly. A samozřejmě že hranice byly určené a kontrolovalo se na nich.”

Kvůli zákonu o občanství, který obě nové republiky přijaly, se také mnoho Romů, kteří žili celý život na území České republiky, stalo státními občany Slovenska, odkud pocházeli jejich rodiče. O české občanství pak bylo potřeba oficiálně zažádat.

„Lidé, kteří neměli vyřízené české státní občanství, se najednou stali cizinci. Slovenské občanství nemělo v době Československa zas až tak velkou relevanci, tzn., že tito lidé často ani neměli doklad o tom, že jsou občany Slovenské republiky.”

Čtěte také

Sametový rozvod. Před 30 lety se v Brně rozhodlo o rozpadu Československa

„Část lidí Slováky byla, a ti se stali cizími státními příslušníky, čímž ztratili možnost nejrůznější státní podpory jako je například registrace na úřadech práce, apod.”

A k tomu všemu se se vznikem samostatné České republiky přidal už také dříve přítomný rasismus.

„Útoky proti Romům z důvodu rasy, tzn. proti lidem, kteří byli zvenku identifikováni jako Romové, byly každodenní skutečností. V prvních deseti letech 90.let jenom v České republice došlo k zabití 10 až 12 lidí, a to je vlastně jenom vršek ledovce. V kombinaci se zajištěním občanství došlo ke zhoršení strachu z přímého fyzického ohrožení.”