Záchranná stanice živočichů v Klášterci často léčí i několikadenní mláďata

4. prosinec 2022

Záchranná stanice živočichů v Klášterci u Vimperku funguje už deset let. Za tu dobu se ošetřovatelům podařilo vyléčit a vrátit zpět do přírody okolo čtyř stovek zvířat. Některá z nich se k nim dostala jako jen několikadenní mláďata, která pak museli doslova vypiplávat.

V Klášterci se už postarali o rozmanité živočichy. Těmi nejčastějšími jsou ptáci, kteří bývají zranění například od drátů vysokého napětí. Mají například popálená křídla nebo pařáty. Zranění utrpí třeba tím, že narazí do nějaké překážky a jsou silně otřeseni, dezorientování nebo si způsobí zlomeniny. Nezřídka se do záchranné stanice Správy Národního parku dostanou ptáci, které srazí automobil a nebo jak uvádí ošetřovatelka v záchranné stanici živočichů Kristýna Falková, srazí je vlak.

„Úplně asi nejzajímavější byl v letošním roce puštík bělavý, který se pravděpodobně srazil s vlakem. Nevypadá to, že by ho to úplně srazilo, spíš ho chytil vzdušný vír, který tam byl. Naštěstí si ho lidé všimli, protože puštík byl hodně otřesený, nemohl létat, nemohl si najít potravu. Tak jsme ho museli uměle krmit. Pak se postupně rozlétával a pak jsme jej mohli vypustit zpátky. To jsme měli velikánskou radost," říká Kristýna Falková.

V tomto případě se jednalo o už dospělé zvíře, které nepotřebovalo intenzivní 24hodinovou péči. Jsou ale případy, kdy mají ošetřovatelé službu nonstop celý den a celou noc. Bývá to hlavně na jaře, v období vyvádění mláďat.

„V případě, že je jaro, léto a máte malinkatá ptáčata, která opravdu tu pomoc potřebují, tak je krmíte pořád, v intervalu třeba dvaceti minut a máte klid jenom v noci. V případě, že máte mláďata třeba ježků, tak je krmíte i v noci, musíte je neustále zahřívat a musíte si všechno plánovat. I třeba nákupy, venčení psa, výlety, cokoli. Právě na ty intervaly krmení a zahřívání mláďat, takže je dobře, že je nás tady víc a můžeme se v tom prostřídat," popisuje Kristýna Falková.

I tak se ošetřovatelé při péči o malé savce moc nevyspí. Přitom mnohdy by se o ně nemuseli starat, to když někteří lidé jim přinesou velmi malá mláďata v domnění, že potřebují pomoc – přitom mláďatům nic není, jen se jejich rodiče od nich třeba jen na chvíli vzdálili. Proto je potřeba velmi pečlivě zvažovat, zda na nalezená mláďata v přírodě hned sahat v domnění, že potřebují pomoci. Když si nevíme rady, nebo máme pochybnosti, stačí na nejbližší záchranou stanici živočichů zavolat a jejich personál poradí, jak postupovat.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová