Žaloby na předpovědi

22. srpen 2002

Předpovídání čehokoliv se nevyplácí. A není to ani u počasí, jak se potvrzuje v těchto dnech, kdy o sobě nechávají slyšet autoři žalob na meteorology, na správce povodí, na primátory nebo starosty, jednoduše na kohokoliv, kdo v době záplav za něco zodpovídal. Velkou vodu nikdo zažalovat nemůže, tak zažalujeme někoho z lidí. Nemá to význam, dokázat konkrétní vinu jednotlivcům nebo firmám bude zatraceně těžké, ale několik trestuhodností opravdu přehlédnout nelze a v některých případech mohou žalobci uspět. Situaci si jako téma pro komentář vybral Jiří Tomáš Blažek.

Za špatně uložené jedy v chemických továrnách je někdo konkrétní skutečně odpovědný a zaplavení pražského metra se také nestalo jen díky tomu, že přišla nečekaně velká vlna; metro je podle odborníků co do bezpečnosti extrémně naddimenzovanou stavbou, která měla odolat vodě ještě větší, podzemí bylo projektováno jako nejbezpečnější kryt pro civilní obyvatelstvo v případě válečného konfliktu, takže chyba se někde u někoho stala, když se tato, údajně velebezpečná stavba, ukázala jako kryt i dopravní prostředek v době nouze naprosto nefunkční.

Co se Plzeňska týká, měl by někdo z plzeňského krizového štábu a Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje honem vysvětlit, jak to bylo s jejich odmítáním nabízené pomoci. Do Plzně se chtěli vydat na pomoc dobrovolní hasiči z Horní Břízy, z Mokroušů a z Želčan, abychom jmenovali pouze ty, kteří si na nezájem krizového štábu i profesionálních hasičů stěžovali v denním tisku. Vysvětlení tiskového mluvčího hasičů, že dobrovolníci dozajista volali na špatná telefonní čísla je příliš hloupé, než aby stálo za kritiku. Za kritiku stojí ono nehorázné odmítnutí lidí skutečně odpovědných. Nejde jen o ty pomocné ruce, jde o zklamání a ponížení dobrovolníků, kteří už příště možná telefon ani nezdvihnou. Dobrovolnost je velmi křehkou nádobou, to by si měli uvědomit ti lhostejní a odmítaví.

Logo

K rozhodujícím předpovědím počasí nelze dodat už nic jiného, než že je jako pouhé předpovědi musíme brát. Bohužel, i v tom počasí platí, že co bylo v televizi, v rádiu a v novinách, to platí? a tak jsme si zvykli věřit i předpovědím. Ne že by vytrvale lhaly, ale ustavičně selhávají. Meteorologové dělali a dělají co mohou, to jim věřme, ale mnoho toho ve skutečnosti nemohou. Protože ani nejdůslednější porovnání dnešního modelu počasí s ostatními historickými čtvrtky nebo pátky se při stejné teplotě i vlhkosti nakonec liší. Ani nejpečlivější diagnostika záběrů meteorologických družic neodhalí novinku, kterou si vzdušné proudění na nás uchystalo. Každá předpověď je šalebná a pravdivěji by se měly tyto zprávy jmenovat zprávy o stavu teď a odhad na zítřek. Tak velká voda nepřichází každou chvíli, ale právě proto, že nevíme v kterou vlastně přijde, neměli bychom se spoléhat na ony pouhé, a nazvěme je už správně, odhady....

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.