Zámecký park v Horšovském Týně ničí divočáci. Nezastavily je ani pachové odpuzovače

1. únor 2016

Přemnožená divoká prasata působí na mnoha místech Česka velké škody. Oblíbili si i zámecký park v Horšovském Týně. Nezabírají na ně myslivecké naháňky ani pachové odpuzovače, které navíc vandalové kradou. Do areálu se divočáci dostávají přes zchátralou a neúplnou zeď.

„Louka je celá přerytá a už na ní téměř není žádná tráva. I podél cest, kde je to měkčí a cítí tam potravu, si zaryjí,“ popsal škody způsobené divokými prasaty v parku horšovskotýnského zámku jeho správce Richard Kolek.

„Černá zvěř se nebojí dokonce až k lidským sídlům. U sýpky i našeho zahradnictví je to taktéž naryté. Líbí se jim i cípek u rybníka, protože je hodně vlhký a schovávají se tam hraboši a ponravy,“ dodal.

Právě udržované a sekané trávníky jsou zdrojem bohaté potravy, kterou divoká prasata vyhledávají.

Problémy způsobují v Plzeňském kraji na více místech.

„Zámek Kozel, golfová hřiště, fotbalové hřiště v Liticích. Dokonce na Borských polích nám pronikají do průmyslových areálů na sekané trávníky,“ vyjmenoval Marek Kůs ze státní správy myslivosti.

V zámeckém parku v Horšovském Týně už na divočáky uspořádali dvě naháňky. „Měli jsme domluvu s místním mysliveckým sdružením. Při naháňce nám udělali vyhnání černé zvěře z parku. Několik desítek kusů postříleli,“ potvrdil Richard Kolek.

Potřebné oplocení

V boji proti divokým prasatům na zámku využívají i další prostředky. „Několikrát jsme nastražili pachové odpuzovače. V tom je ale trošičku problém, protože nám to vandalové ničí,“ popsal kastelán Jan Rosendorsfský.

„Účinnost pachových ohradníků je v těchto prostorech nulová, protože je tam takových pachů od lidí a psů, že jim to nevadí. Ideálně to pořádně oplotit, to je jediný způsob, který funguje,“ řekl Marek Kůs.

„Někdy to je velice těžké. Například solární elektrárny jsou velké plochy. Průnik zvěři je nežádoucí, protože tam působí škody tím, že podrývají kolektory,“ dodal.

Oprava zámecké zdi

Oplocení chybí i v parku u horšovskotýnského zámku. Historická zeď měří zhruba šest kilometrů, je památkově chráněná a části úplně chybí. Oprava bude stát miliony korun a zabere několik let.

„Jsou části, které bude nutné upravovat hodně, některé méně, opravit se ale každopádně bude muset celá. Nepůjde to rychlými kroky, půjde to pomalu, ale doufejme, že to bude vidět,“ prohlásil Jan Rosendorfský.

Zatím může správcům památky pomoci novela zákona, podle které se od ledna černá zvěř může lovit celoročně.

autor: mkl
Spustit audio