Zaniklá středověká vesnice v Zábělé u Plzně vydala vzácné poklady
Pět let usilovného bádání věnovali archeologové z Národního památkového ústavu v Plzni zaniklé středověké vesnici v polesí Zábělá u Plzně. Zaměřili se na ni v rámci projektu Záhadné archeologické lokality v Plzeňském kraji. Na místě, kde kdysi odborníci předpokládali mohyly, našli archeologové pozůstatky obytných stavení.
V zaniklé vesnici podle odborníků lidé žili od konce 13. století až do zániku vesnice v 15. století. Přestože osada nemá jméno a nejsou o ní žádné písemné doklady, archeologům se podařilo odhalit řadu zajímavostí ze života tehdejších obyvatel. „Zdá se, že vesnice měla na jedné straně asi devět usedlostí a na druhé šest. Výjimečná je velikost návsi, protknuté korytem potoka, jež je velmi hluboké a rozděluje vesnici na jižní a severní polovinu,“ popisuje ředitel Národního památkového ústavu v Plzni Petr Sokol.
Dva poklady
Archeologové nejdřív oblast zkoumali nedestruktivními postupy, různými měřeními pomocí geodetických přístrojů a průzkumem s detektory chovů. Později založili i sondy kopané ručně pomocí krumpáčů, lopat a motyček. „Našli jsme doslova poklad – depot stovky stříbrných mincí, grošů Václava čtvrtého. Nějaká rodina, která opouštěla svůj dům, je zřejmě narychlo zakopala pod podlahu,“ prozrazuje archeolog Národního památkového ústavu v Plzni Filip Kasl.
Pro archeology znamená nicméně pravý poklad ještě jiný nález. Na území byla nalezena keramika, ale především se našly hornické sekáče, klínky a různé kovářské polotovary a obecně železné předměty. „To nám pomohlo určit převažující činnost místních obyvatel, což bylo shromažďování různých povrchových železných rud a zničených železných předmětů, jež lidé převáželi a prodávali do blízkých hutí,“ vysvětluje Filip Kasl.
Záhadné zmizení obyvatel
Co přesně se stalo s místními obyvateli, není dosud jasné, dá se ale odhadnout, že vesnici opustili náhle z důvodu nebezpečí. „Nenarazili jsme tu na žádný obraz velké zkázy třeba s lidskými pozůstatky,“ uvádí Petr Sokol. „Ale zdá se, že obyvatelé narychlo odešli a už se nevrátili. Stavení zůstala nevyužitá, nevypadá to, že by došlo později k jejich obnově. Vesnice minimálně zčásti vyhořela a následně byla ponechána svému osudu.“
Odborníci předpokládají, že obyvatelé uprchli před nepřátelským vojskem. A díky depotu pražských grošů dokážou určit, kdy zhruba k tomu došlo. „Z ražby nejmladšího groše poznáme, že k odchodu nemohlo dojít dříve než v roce 1423. V úvahu připadá období závěru husitských válek, případně ještě občanské války za vlády Jiřího z Poděbrad,“ uzavírá Filip Kasl.
O výzkumu i nálezech v záhadné archeologické lokalitě Zábělá natočili zaměstnanci NPÚ v Plzni i video.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
