Zemědělci budou muset rozdělit velké lány

Kvůli povinnému zmenšování polí můžou zemědělci přijít o ornou půdu. Podle protierozního nařízení vlády má mít od příštího roku pole s jednou plodinou maximálně 30 hektarů. Velké lány je tedy nutné rozdělit. Ministerstvo zemědělství nabízí vlastníkům půdy několik doporučení, jak to udělat. Třeba 22 metrů širokým pásem s jinou plodinou nebo 6 metrovým travnatým pruhem.

„Veprostřed je zasetá řepka, ta se sela v srpnu, a okraje jsou zaseté pšenicí. To pole se dělalo celé a teď je takto rozdělené,“ popsal šéf Osecké zemědělské na Rokycansku Jaroslav Šíma, jak z původně jednoho pole nechal udělat tři. „Jsou různé způsoby, jak ta pole dělit. Možná někomu se vyplatí spíš tam dělat nějaký pás, třeba 22 metrů pícniny, která tam bude jako trvalá,“ vysvětlil.

Zatravněním půda ztrácí na ceně

Další možností je vytvořit 6 metrů široký oddělující pás třeba s trávou. Jenže právě tady může vzniknout problém. „Legislativně by se mělo říct, co bude s těmi parcelami, které spadnou na ten oddělený pruh. Jsou zákony, které říkají, že pokud tam bude pět let nepřetržitě tráva, tak se jedná o trvalý travní porost, tím pádem se snižuje cena půdy," řekl Šíma.

Ministerstvo zemědělství ale tvrdí, že žádnou z doporučených možností striktně nenařizuje. „Vytvoření stálých travnatých pásů není v rámci tohoto standardu povinné, standard DZES 7d je navržen tak, že umožňuje několik řešení a zemědělec si může zvolit řešení, které je pro něj nejvhodnější jak z hlediska zemědělské praxe, tak z hlediska ekonomického,“ vysvětlil mluvčí Vojtěch Bílý.

Kdo se nepodřídí, toho čeká finanční postih

Menší pole už má také Maňovická zemědělská. Kdysi tu pole spojovali, teď zase rozdělili a předseda představenstva Pavel Raška si u toho ťuká na čelo. „Myslím si, že by se to mělo řešit podle území a po domluvě s jednotlivými subjekty, které tu půdu obhospodařují, a ne to nařídit celkově a šmahem a říct takhle to bude, jinak nedostanete dotace. To je hrozný bič na nás zemědělce,“ uvedl.

Pro příští rok musí zemědělci rozdělit na maximálně 30 hektarová pole jen erozí ohroženou půdu. Od roku 2021 půjde o všechny pozemky. A když to zemědělci neudělají, čeká je podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého postih: „Základní sankce za porušení jsou ve výši jednoho, tří, nebo pěti procent ze všech přímých plateb žadatele a jsou vždy odstupňované podle rozsahu a závažnosti. Ten rozsah se hodnotí podle překročené velikosti plochy, pěstované plodiny a také závažnosti podle počtu dílů půdních bloků, na kterých nedošlo ke splnění tohoto standardu. Třeba podle velikosti pozemku, na kterém k porušení pravidel došlo.“