Židovská jména mají svou tradici
V židovské tradici mají jména hluboký význam. Co však ovlivňuje jejich výběr?
Zbožní Židé již od biblických dob přisuzovali jménům symbolický, ne-li přímo mystický význam. Jejich výběr však ovlivnily i další okolnosti.
V Tóře se můžeme dočíst, že bratr praotce Abraháma Nachor se jmenoval jako jeho dědeček. Taková zvyklost pojmenování se přenesla i do dalších staletí a zejména od středověku se ujala i pro vztah otce a syna. Sefardští Židé, žijící ve Středomoří a severní Africe, přitom synovi dávali jméno po otci ještě za jeho života a lidová tradice dodala vysvětlení: Pokud anděl smrti najde v jedné rodině dvě osoby stejného jména, bude zmaten a na čas odejde.
V aškenázském židovském prostředí ve střední a východní Evropě naopak panovala obava, že by při dvou stejných jménech v jedné rodině mohl anděl smrti hned usmrtit nepravého člověka. Syn se proto nesměl za otcova života jmenovat stejně jako on.
Ať však Židé žili kdekoliv, jména jejich dětí ovlivňoval i kalendář – a v rodinách zbožných Židů je tomu tak dodnes. Například chlapci narození o Svátku losů Purim nesou jméno Adar podle měsíce, na který svátek připadá, zatímco dívky bývají pojmenovány Ester po statečné zachránkyni Židů. Pokud se chlapec narodí během svátku Chanuka, v rodinách tradičních Židů bývá zvykem ho pojmenovat Matatjahu nebo Juda na paměť rodu Makabejských, který v chanukovém příběhu sehrál tak významnou roli.
Podobně chlapec narozený o smutečním devátém dni měsíce av bývá ve věřících rodinách pojmenován Menachem, což znamená „útěcha“, zatímco Mojžíš se podle zvyklostí hodí pro chlapce, který spatří světlo světa během svátku Pesach. Anebo z jiného hlediska: Panují-li obavy o zdraví novorozence, volí zbožní rodiče třeba jméno Rafael, tedy „Bůh uzdravuje“.
Není bez zajímavosti, že na význam hebrejských jmen upozornil i slavný pražský rabín Löw. Ve svém díle Mocné činy Boží píše, že za osvobození z egyptského otroctví Židé vděčili čtyřem zásluhám: zachovali si vlastní jazyk, vnitřní soudržnost, vysokou mravnost, ale také tradiční jména.
Pozornost věnovaná jménu však není jen dávnou historií a židovští rodiče si dnes mohou pomoci i informacemi na webu. Zde lze nalézt nejen stovky hebrejských jmen, ale i vše podstatné o jejich významu a zvláštnostech. Populární jsou tak například Áron, Jóna a Jošua pro chlapce, u dívek Abigail, Lea či Eliza. A zkrátka nepřijdou ani židovská jména, která mají být zvlášť mocná – například Ariel, Gideon, Chaja či Rachel.
Že některá židovská jména zdomácněla i v nežidovském prostředí, netřeba zdůrazňovat. Vždyť kolik sami znáte Adamů, Davidů či dívek Hana nebo Noemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.