Zločiny staré Plzně a okolí

Na šest zmařených mladých lidských životů můžete vzpomenout, až půjdete Koterovskou ulicí

Ke konci první světové války se přímo v Plzni odehrála tragédie. Tragédie, která byla v důsledku naprosto zbytečná. Došlo k ní 21. června roku 1918 na Koterovské třídě.

To osudné odpoledne stál na rohu Barrandovy ulice a Koterovské třídy před pekařstvím Františka Šollara nákladní automobil s moukou. „Tato mouka byla určena k tomu, aby se z ní upekl chléb a pečivo. Jenže Plzeňané už byli nesmírně neklidní, jelikož již dlouhodobě nedostávali dávky potravin, na které měli nárok, nebylo prostě kde brát. Hladoví lidé tak drancovali obchody, přepadávali povozy s moukou a rabovali, kde se dalo. Chtěli prostě přežít,“ řekl na úvod ředitel Státního oblastního archivu v Plzni Karel Řeháček.

Připomínka tragické události z roku 1918

Muži byli tehdy v práci a starost o jídlo tak ležela především na ženách a dětech. „21. června se na tomto místě sešlo zhruba 300 lidí, kteří se snažili automobil s moukou rozkrást,“ sdělil Řeháček. Četníci a vojáci měli za úkol tomu za každou cenu zabránit. Přehradili tedy Koterovskou ulici.

„Vojákům tehdy velel dvacetiletý poručík Oskar Würfel, plzeňský rodák. Měl na povel 15 maďarských vojáků, kteří k Plzni a Plzeňanům neměli vůbec žádný vztah. Würfel nechal zastavit dav střelbou. Jestli tam byla nějaká provokace ze strany lidí, to je otázka. Údajně jeden z vojáků předtím uklouzl a padl na zem, ale zřejmě skutečně pouze sám uklouzl, takže k žádnému zásahu demonstrujících nedošlo. V tak vyhrocené situaci je ale každá takováto záležitost jiskrou, která zažehne požár,“ popsal smutné okamžiky ředitel archivu.

Würfel zavelel „feuer“ a tím došlo ke střelbě, která zapříčinila smrt 6 mladých lidí. 1 raněný zemřel na místě, ostatní většinou ještě týž den v nemocnicích. „Většinou to byli školáci, adolescenti, prostě mladí lidé. Došlo k nejstrašnější tragédii, která se stala v době první světové války přímo v Plzni na civilním obyvatelstvu. K ničemu podobnému předtím ani potom nedošlo, když tedy pomineme nešťastný výbuch bolevecké muničky, kde bylo mrtvých samozřejmě daleko více, ale zřejmě bez cizího zavinění,“ řekl Karel Řeháček.

Roku 1923 došlo k exhumaci zabitých a k jejich uložení do společného hrobu na ústředním hřbitově v Plzni na Doubravce. Památku na tuto neblahou událost dodnes najdeme v místech, kde k ní došlo, tedy přímo v Koterovské ulici. Jedná se o pamětní desku na jednom z domů a také o několik kulatých pamětních desek zasazených v chodníku. Jedna z nich je více popsána v audiu.

Spustit audio

Nejnovější zprávy

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.