Zmetek jako technická památka. Smolná pec, která nikdy netavila

Smolná pec je kruhová stavba o průměru přes 11 metrů s výškou kamenné zdi přes 3,5 metru. Stavbu můžeme připodobnit ke středověké rotundě. Střechu tvoří kopule, podobně jako jsou střechy planetárií. Jen místo obřího teleskopu ze střechy vykukuje asi metr dlouhý, kovový trychtýř, který je širší stranou přimontován na střechu. Jenže ruku do ohně za to, že přesně takto vypadá pec na tavení smoly, dát nemůžeme, je prý špatně postavená.

A tady začíná náš příběh, za kterým se musíme vrátit v čase o nějakých 120 let, kdy Šumava přilákala jednoho vídeňského holiče. Tedy, ona ho prý nepřilákala ani tak Šumava, ale žena, ke které se přiženil. Nutno podotknout, že nový domov pro lazebníka z hlavního města Rakouského císařství údajně nebyl až tak nový - měl patřit mezi šumavské rodáky, takže se vlastně vrátil domů. Přistěhovalý Vídeňák si do Radkova přivezl stavební plány na výrobu smolné pece, kterou krátce po svém příjezdu začal budovat. Tyto plány mu měl ještě ve Vídni předat jeho obchodní partner, ale jaksi mu nedal všechno. Chyběly prý plány pro výrobu kosmetických přípravků.

Takže Vídeňák skočil na lep nějakému podvodníčkovi a smolná pec nebyla nikdy dokončena. Důvody mohou být dva. Ukončit stavbu mohla 1. světová válka. Tím druhým důvodem je to, že pec byla stavěna neodborně a technicky nemohla nikdy fungovat. A právě tato verze se zdá asi nejpravděpodobnější - stavebníci se nedrželi plánů a stavbu zfušovali. Krásný příklad toho, že i nedokonalé věci, stavební zmetky se mohou stát technickou památkou – naštěstí, protože radkovská smolná pec je opravdu úžasnou šumavskou zajímavostí.

A tak, i když se Šumava nestala pověstnou kvůli výrobě kvalitní kosmetiky s přídavkem pryskyřice, nabízí nám díky smolné peci nedaleko Velkého Radkova zajímavý a tajemstvím opředený výlet do minulosti. Stačí si jen udělat půlden volna a vyrazit na výlet nedaleko Hartmanic.