Zvon setkávání v Hojné Vodě v Novohradských horách zve k návštěvě i meditaci
V osadě Hojná Voda v Novohradských horách na jihu Čech mají už několik let tři tuny vážící Zvon setkávání. Ve zvonici postavené z mrákotínské žuly visí, kousek od obecní kašny a sochy svatého Jana Nepomuckého, od léta roku 2012. Pravidelně se na něj zvoní každou neděli, ale díky zavěšené gumové paličce může zvon slabě rozeznít každý, kdo jde kolem.
„Je to místo setkávání. Pojali jsme to tak, že tu vzpomínáme na lidi, kteří zde žili a na vesnice, které byly zrušeny,“ říká Václav Kučera, starosta Horní Stropnice nedaleko rakouské hranice, jejíž je osada Hojná Voda součástí. Vznik netradiční stavby inicioval svého času místní obyvatel Petr Nedvěd. Po jeho smrti převzala péči o zvonici obec.
Moderní konstrukce ze žuly, skla a oceli, leží v ose, kterou tvoří klasicistní socha svatého Jana Nepomuckého a kamenná kašna s pramenem vody. Za letního slunovratu sluneční paprsky protínají v jedné přímce všechny tři zmíněné body. Od zvonice je za dobrého počasí vidět daleko do Čech, až na Českomoravskou vrchovinu k Mrákotínu, odkud pochází žula použitá na její stavbu.
Zvon odlil zvonař Rudolf Perner z bavorského Pasova. Historie Pernerova rodinného zvonařství je ale spojená s Českem. Na počátku 18. století založili jeho prapředci jednu zvonárnu v Plzni a druhou v Českých Budějovicích. Zvon zdobí kromě jednorožce, erbovního zvířete Hojné Vody, také nápis: „Obrať svou tvář ke slunci a všechny tvé stíny zůstanou za tebou.“
Na zvon se pravidelně zvoní každou neděli v sedm hodin večer. O letním slunovratu se u něj konají velké slavnosti. Mimo to je u zvonu zavěšena malá gumová palička, aby ho mohl slabě rozeznít každý zájemce, který jde zrovna kolem. Zvon setkávání v Hojné Vodě je volně přístupný, hned vedle zvonice je i malé parkoviště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
