Alexandr Sommer Batěk na rozdíl od Járy Cimrmana skutečně žil. V Plzni má novou pamětní desku
Středoškolský profesor chemie, autor znakového písma, tzv. neoglyfů nebo zakladatel Ligy nekuřáků. Tím vším byl Alexandr Sommer Batěk. Právě on má novou pamětní desku na domě v ulici Karolíny Světlé v Plzni. Deska se nachází na domě, v kterém sídlí nezisková organizace Ledovec pro lidi s duševním onemocněním nebo mentálním handicapem.
„Alexandr Sommer Batěk se možná blíží Járovi Cimrmanovi, pouze s tím rozdílem, že skutečně žil,“ řekl s úsměvem Martin Fojtíček, zakladatel Ledovce.
Alexandr Sommer Batěk se narodil v roce 1874 v Prádle u Nepomuka, kde má také pamětní desku. Několik let na počátku 20. století žil a pracoval v Plzni, učil na průmyslové škole. Ještě před 1. světovou válkou se odstěhoval do Prahy, kde žil, učil a v roce 1944 zemřel. „Kromě toho, že učil chemii, byl neuvěřitelně aktivní všemi směry. Vydával spoustu vzdělávacích časopisů, byl předseda esperantistického spolku a propagoval zdravý životní styl,“ vyjmenoval Martin Fojtíček. Když vzniklo Československo, každou neděli kázal na Staroměstském náměstí u sochy Jana Husa. Své přednášky vydával vlastním nákladem. „Právě tyhle přednášky jsem v roce 1986 našel v knihovně dědečka jednoho mého kamaráda a začal jsem osobnost doktora Baťka objevovat,“ doplnil Fojtíček.
Neoglyfy jsou důmyslné, ale neujaly se
Batěk v Plzni žil na různých adresách – na Jíkalce, na Klatovské nebo na Lochotíně. „Ledovec si shodou okolností pronajal vilu v ulici Karoliny Světlé 13. Ze starých archivů asi po třech letech jsme zjistili, že právě tohle je ta vila, v které doktor Batěk mezi lety 1907-1910 žil,“ dodal zakladatel Ledovce.
Část pamětní desky je psána neoglyfy, tedy Baťkovým vlastním znakovým písmem. Udělat desku v neoglyfech nebylo jednoduché. „Konzultovali jsme to s autorkami knihy Alexandr Sommer Batěk: neoglyfy Ladou Hanzelínovou a Radkou Fránovou, které jsou největšími žijícími odbornicemi na tyto znaky. Takové písmo můžete znát třeba z mezinárodních letišť. Označeny jsou tak toalety, východ, umístění hasícího přístroje a podobně. Ale zpráva do novin nebo báseň se tak napsat nedá,“ řekl Martin Fojtíček.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Jak může být země roku 1956 tak přítulná k Putinovu Rusku?‘ ptá se americký velvyslanec v Maďarsku
-
Povodně v Česku už mají pátou oběť, řekl Rakušan. Stále se ale pohřešuje osm lidí
-
Sparta mohla dát soupeři pět gólů, chválí letenský velkoklub po výhře nad Salcburkem expert Horváth
-
Další exploze v Libanonu si vyžádaly 20 obětí a stovky zraněných. Prý vybouchly vysílačky Hizballáhu