Alexandr Sommer Batěk na rozdíl od Járy Cimrmana skutečně žil. V Plzni má novou pamětní desku

Alexandr Sommer Batěk
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alexandr Sommer Batěk

Středoškolský profesor chemie, autor znakového písma, tzv. neoglyfů nebo zakladatel Ligy nekuřáků. Tím vším byl Alexandr Sommer Batěk. Právě on má novou pamětní desku na domě v ulici Karolíny Světlé v Plzni. Deska se nachází na domě, v kterém sídlí nezisková organizace Ledovec pro lidi s duševním onemocněním nebo mentálním handicapem.

„Alexandr Sommer Batěk se možná blíží Járovi Cimrmanovi, pouze s tím rozdílem, že skutečně žil,“ řekl s úsměvem Martin Fojtíček, zakladatel Ledovce.

Středoškolský profesor chemie, autor písma neoglyfy nebo zakladatel Ligy nekuřáků Alexandr Sommer Batěk má od 18. prosince pamětní desku i v Plzni, a to na domě v ulici Karolíny Světlé

Alexandr Sommer Batěk se narodil v roce 1874 v Prádle u Nepomuka, kde má také pamětní desku. Několik let na počátku 20. století žil a pracoval v Plzni, učil na průmyslové škole. Ještě před 1. světovou válkou se odstěhoval do Prahy, kde žil, učil a v roce 1944 zemřel. „Kromě toho, že učil chemii, byl neuvěřitelně aktivní všemi směry. Vydával spoustu vzdělávacích časopisů, byl předseda esperantistického spolku a propagoval zdravý životní styl,“ vyjmenoval Martin Fojtíček. Když vzniklo Československo, každou neděli kázal na Staroměstském náměstí u sochy Jana Husa. Své přednášky vydával vlastním nákladem. „Právě tyhle přednášky jsem v roce 1986 našel v knihovně dědečka jednoho mého kamaráda a začal jsem osobnost doktora Baťka objevovat,“ doplnil Fojtíček.

Neoglyfy jsou důmyslné, ale neujaly se

Batěk v Plzni žil na různých adresách – na Jíkalce, na Klatovské nebo na Lochotíně. „Ledovec si shodou okolností pronajal vilu v ulici Karoliny Světlé 13. Ze starých archivů asi po třech letech jsme zjistili, že právě tohle je ta vila, v které doktor Batěk mezi lety 1907-1910 žil,“ dodal zakladatel Ledovce.

Část pamětní desky je psána neoglyfy, tedy Baťkovým vlastním znakovým písmem. Udělat desku v neoglyfech nebylo jednoduché. „Konzultovali jsme to s autorkami knihy Alexandr Sommer Batěk: neoglyfy Ladou Hanzelínovou a Radkou Fránovou, které jsou největšími žijícími odbornicemi na tyto znaky. Takové písmo můžete znát třeba z mezinárodních letišť. Označeny jsou tak toalety, východ, umístění hasícího přístroje a podobně. Ale zpráva do novin nebo báseň se tak napsat nedá,“ řekl Martin Fojtíček.