Antická kolonie i nový druh rodu Homo – plzeňští archeologové slaví úspěchy

23. duben 2022 13:59, aktualizováno

Studenti a akademici z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni se po pauze způsobené koronavirem vrátí do Itálie zkoumat zaniklou římskou kolonii nebo fosilie předků člověka v Jihoafrické republice.

Studijní pobyty v zahraničí, mezinárodní výzkum, konference i vědecké semináře, to vše silně omezila pandemie. Teď po rozvolnění se ale vše vrací do starých kolejí a třeba studenti a akademici z Fakulty filozofické na ZČU znovu jezdí do ciziny a pokračují tam ve svých projektech. „Náš výzkum odhalil to, že nepropustnost římských amfor byla zajišťována vymazáváním směsí březových a borových smol,“ líčila jeden z dosavadních objevů v zaniklé římské kolonii Castrum Novum Klára Preusz z katedry archeologie.

Výzkum dělá plzeňská katedra archeologie od roku 2016 a v září v něm bude asi 15 studentů během měsíčního pobytu pokračovat. Lokalita je příkladem opevněné coloniae maritimae, založené v roce 264 př. n. l. na dobytém etruském území a primárně určené k obraně pobřeží v začínající první punské válce mezi Římem a Kartágem. „Jelikož všechny obdobné pevnosti, jako byla římská Ostia, Fregenae, Alsium, Punicum, byly během císařského období zcela přestavěny či později zničeny mladší zástavbou, je Castrum Novum poslední kvalitně dochovanou přímořskou pevností z období republiky a tím i světovým unikátem,“ konstatuje Klára Preusz. „Depozitář máme doslova nafouknutý desetitisíci nálezy mramorových soch a velkého souboru stovek římských mincí,“ pochlubila se.

Do kolébky lidstva v Africe

Biologický antropolog Lukáš Friedl se v minulých letech zabýval výzkumem nového druhu hominidů Homo naledi. Jeho úspěšné zapojení do mezinárodního týmu vedlo k navázání spolupráce s kolegy z University of the Witwatersrand v Johannesburgu. Společně s nimi připravuje nyní Lukáš Friedl výzkum fosilních nálezů předků člověka z lokality U.W. 105 v oblasti nazývané „kolébka lidstva“ v Jihoafrické republice.

„Jedná se o jeskyni asi 45 minut cesty od Johannesburgu. Fosilie, které by mohly být lidské nebo předků člověka, jsou dopraveny do laboratoří, kde jsou mikrovrtačkami preparovány. Já je nejprve morfologicky popíšu, změřím je, a potom jsou podrobeny CT skenování. Cílem je vidět dovnitř a hodnotit kostní tkáň. Pro mě je to vzrušující, protože předpokládám, že to budou kosti skupiny australopitéků, případně raných zástupců rodu Homo,“ vysvětlil Friedl.

Další výzkumy i studentské stáže se připravují

„Zatím to vypadá, že v letošním roce vyjede něco mezi 160 a 200 studenty, ta příjezdová mobilita bude obdobná, jako před pandemií,“ potvrdil děkan fakulty filozofické David Šanc. Na africký kontinent se orientuje i výzkumný projekt Centra afrických studií. Předmětem výzkumu je srovnání předkoloniální a koloniální morfologie měst, tedy jejich půdorysu i rozmístění budov a prostranství s veřejnou funkcí. Součástí projektu byl i terénní výzkum předkoloniálních měst v Keni, který proběhl ve spolupráci s týmem z katedry geomatiky Univerzity v Kapském Městě v Jihoafrické republice. Jeho hlavním cílem bylo mapování a vytvoření 3D modelů dvou předkoloniálních měst na pobřeží Indického oceánu.

autoři: Martina Klímová , Michaela Svobodová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio