Březnoví jubilanti. Připomeňte si významné folklorní osobnosti
Poslechněte si folklorní půlhodinku
Špalíček Českého rozhlasu Plzeň připomíná čtyři osobnosti spjaté s českou lidovou kulturou a folklorem, které v březnu 2025 spojila půlkulatá a kulatá jubilea.
Jan František Hruška
Učitel a sběratel folkloru Jan František Hruška se narodil před 160 lety, 6. března 1865, v Peci pod Čerchovem. Po gymnáziu studoval český jazyk a literaturu spolu s klasickou filologií na Karlově univerzitě, pak vyučoval na gymnáziu v Domažlicích, Klatovech, Jindřichově Hradci, na pardubické reálce a od roku 1902 už natrvalo v Plzni.
Od 90. let 19. století publikoval články o lidové písni, lidové slovesnosti, obyčejích a zejména o statku a chalupě na Chodsku. Vydal také Chodské bajky (Praha 1902–1929) a pohádky (Na hyjtě; Praha 1917–1936). Své zkušenosti z terénu shrnul v publikaci Z pozadí chodského národopisu (Plzeň 1921). Také Hruškův Dialektický slovník chodský (Praha 1907) má význam pro etnografii, obsahuje totiž zvykoslovné výklady, přísloví nebo úryvky písní.
Svoje záznamy lidových tradic a postřehy ze života lidu Jan František Hruška publikoval na stránkách odborných i populárních časopisů (Český lid, Květy, Světozor, Zlatá Praha). Zemřel v Plzni 17. listopadu 1937.
František Homolka
Učitel a sběratel lidových písní František Homolka se narodil se před 140 lety, 25. března 1885, ve Zlosyni u Kralup nad Vltavou. Od dětství hrál na několik hudebních nástrojů a měl zkušenosti z vesnické kapely. Vystudoval pražský učitelský ústav a Praha zůstala jeho působištěm až do odchodu do důchodu. Nejdéle vyučoval v Libni.
Lidové písně si zapisoval už v době studií. Byl i literárně nadaný, psal zejména pro děti a mládež. Patřil u nás k prvním sběratelům folkloru, kteří měli zájem o zlidovělou, kramářskou a pololidovou píseň. Zapisoval i hádanky, pranostiky, dětské hry a rozpočítadla.
Sběratelsky se zaměřil na středočeský kraj (Kralupsko, okolí Prahy, Vlašimsko a Mladoboleslavsko), obsáhlé sběry pořídil i na Českobudějovicku, v Podkrkonoší, zapisoval i za 1. světové války mezi vojáky na frontě. Jeho sběr čítá více než 3 000 písňových záznamů. František Homolka zemřel v Praze 1. září 1933.
František Ledínský
Zpěvák František Ledínský se narodil se před rovnými sty lety, 24. března 1925, v Kovářově. Patřil k zakládajícím členům smíšeného pěveckého sboru Česká píseň, který vznikl v roce 1954 jako externí studiový soubor plzeňské redakce Československého rozhlasu.
Ledínský se postupně vypracoval na sólového zpěváka, společně s Jaromírem Horákem natočil celou řadu milostných i tanečních písní s doprovodem Plzeňského lidového souboru a Malé muziky. V rozhlasovém archivu je jich pět desítek, řada z nich vyšla i na gramofonových deskách.
Později se soustředil na sólový zpěv s různými dechovkami (Lesanka, Plzeňačka, Plzeňská dvanáctka, Čerchovanka) a stal se v tomto žánru jedním z nejoblíbenějších západočeských zpěváků. Zemřel 19. června 1989.
Miloš Vršecký
Tanečník a choreograf, dlouholetý vedoucí souboru Mladina Miloš Vršecký se narodil před 75 lety, 24. března 1950, v Kamenném Újezdu u Nýřan. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni, pracoval jako vychovatel, ředitel Domu kultury v Plzni, učitel a ředitel Základní školy M. Luthera.
Dávno před tím, v roce 1958, byl jako tanečník a zpěvák jedním ze zakládajících členů dětského folklorního souboru Jiskra. Pak působil v souboru Škoda Plzeň, krátce i v taneční skupině Armádního uměleckého soboru Víta Nejedlého v Praze. V letech 1973–1999 byl vedoucím taneční skupiny a choreograf, posléze i uměleckým vedoucím souborů Škoda a Mladina.
Vytvořil pro ně řadu choreografií, např. Štajdyše (1970, hudební úprava K. Koukolík), Furianti (1973, Jos. Krček), Plzeňské tance (1974, V. Švík), Kačenička (1975, V. Švík), Terentete (1975, V. Švík), Skočná (1975, Jos. Krček), Hyjta (1984, Jos. Krček), Ó, radost má (1987, Jos. Krček), Jihočeská kola (1994, J. Smolová), Plzeňská svatba (1995, M. Smola).
V roce 1993 stál u zrodu regionálního Folklorního sdružení Plzeňska, byl členem programových rad a autor pořadů Folklorního festivalu Pardubice – Hradec Králové a Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici. Miloš Vršecký zemřel 13. dubna 2017.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
