Brož a brožura. Souvislost mezi slovy existuje
Existuje nějaká souvislost mezi slovem brož, označujícím druh šperku, a slovem brožura, které používáme pro určitý typ tiskoviny? Tak zní dotaz jedné z našich poslouchaček.
Výraz brož jsme přejali z francouzštiny, kde tohle slovo označuje kolík, špendlík nebo se používá také ve významu „připnutý“. Šperk, kterému říkáme brož, je ozdoba připínaná na oděv většinou u krku, bývá to sponka nebo špendlík s přilepenou nebo jinak přichycenou ozdobou. Daný šperk tedy nese název podle svého tvaru a funkce.
S informační brožurou má tento šperk společné právě to připínání, spojování. Brožura je většinou menší knižní svazek vyrobený takzvaným brožováním. Při brožování se složené archy nevšívají, ale připínají a spojují se do knihy bez tuhých desek.
Brožovaná nemusí být jenom kniha
Brožovaná tkanina je taková, do které jsou při tkaní zanášeny, vetkávány složité vzory napodobující výšivku. Do látek se ale tímhle způsobem nemusí připínat jenom barevné nitě, ale třeba také nitě kovové, často stříbrné nebo zlaté. Hedvábná tkanina s vetkanými vlákny z drahých kovů se nazývá brokát z italského slova broccare, což znamená vyšívat. Pořád se jedná o slova, která spolu významově souvisejí a nesou význam připínání, např. pomocí jehly nebo útku.
Na přelomu 18. a 19. století žil ve Francii tkadlec a vynálezce, který se brožováním látek zabýval. Jmenoval se Joseph Marie Jacquard. Vynalezl programovaný mechanický stav, na kterém se pomocí děrných štítků mohly vyrábět složité vzory. Dal se k němu připojit i takzvaný brožovací útek. Látky z těchto stavů se po tomto vynálezci nazývají žakáry nebo žakárové látky. Slovo žakár je tedy přeneseným pojmenováním věci podle vlastního jména vynálezce, a proto žakárová tkanina může být zároveň brožovaná, pojmenovaná podle pracovního postupu. To se nevylučuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.