Brusel nemá s bruslemi nic společného

"U slova brusle jsem se už několikrát setkala s lidovou etymologií: prý se brusle nazývají podle města Brusel, v němž poselstvo Jiřího z Poděbrad vidělo lidi klouzající se na botách s noži. Je to půvabný výklad, ale etymologické slovníky hovoří jinak," říká jazykovědkyně Helena Chýlová. Nejčastěji je původ slova spojen se slovesem brousit, které mělo i význam drhnout. Slovo brusle je doloženo již v polovině 19. století, zachycuje je Jungmannův slovník. Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku ve shodě s Václavem Machkem předpokládá vliv němčiny, kde schleifen znamená kromě brousit i smýkat, bruslit. Tento výklad je nejpravděpodobnější.

Lyže z ruského nářečí

Jsou slovem přejatým z ruského lýža, v češtině rozšířily koncem 19. století pravděpodobně zásluhou spisovatele Josefa Holečka. Slovo vzniklo asi od ruského nářečního lýzgať s významem klouzati se. Z češtiny proniká slovo lyže a slova odvozená i do slovenštiny, v polštině příbuzné slovo lyžwa označuje brusli, takže souvislost s klouzáním je zde patrná.