Čas jako fyzikální veličinu, kulturní fenomén i inspiraci umění ukazuje Expozice času ve Šternberku
Ve městě Šternberku v Olomouckém kraji, které leží na pomezí Hané a Nízkého Jeseníku, můžete navštívit speciální Expozici času. Představuje spoustu nejrůznějších strojů, které měřily čas. Od historických přes neobvyklé až po exponát atomových hodin.
Dobové hodiny, repliky časoměrných strojů, obrazovky s vizualizacemi a hrami, texty, obrázky, zvukové ilustrace i prostorové instalace s panely naplňují sály zmíněného šternberského muzea.
Propojují se v něm témata času a hudby, času a výtvarného umění, módy i medicíny. Setkat se tu můžete s dějinami fyziky, filozofie i mytologie. Představena je zde regionální tradice, ale počítá se i s galaktickými vzdálenostmi. K největším původním exponátům patří znázornění Stonehenge.
Šternberku se dříve říkalo město hodin. V druhé polovině 20. století tu byla Chronotechna, jejímiž nejznámějšími výrobky byly budíky. V 70. letech sídlilo v hospodářských prostorách zdejšího hradu Muzeum hodin.
Atomové hodiny i Hubbleův teleskop
Největší část historických exponátů v současné Expozici času pochází ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci. Jsou mezi nimi desítky starých strojů a glóby, z nichž dva pocházejí z Holandska z roku 1640. Mezi exponáty z různých dob jsou malé domácí orloje, obrazové hodiny, barometr, sloupové hodiny i výtvarně propracovaná díla.
Před mechanickými stroji se pro určování času využívaly nejen hodiny sluneční či přesýpací, ale třeba i předměty fungující na bázi vody nebo ohně. Na konci expozice stojí model atomových hodin, který muzeu věnovala Královská greenwichská observatoř, a pod stropem je zavěšena maketa Hubbleova teleskopu.
„Všechno je tu uzpůsobeno tak, aby to vyhovovalo pravidlům muzejní pedagogiky, aby se to strefilo do učebních osnov základních a středních škol,“ prozradil v roce 2011, kdy byla 11. 11. expozice otevřena, její autor Ladislav Kopecký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.