Chebsko poklidné i bouřlivé představuje náročný výstavní projekt
Chebsko poklidné i bouřlivé - to je název nové expozice, kterou představuje (od 15. 2.) Krajské muzeum v Chebu. Expozice rozkládající se na 280 čtverečních metrech mapuje vývoj Chebska v 19. a 20 století, ve kterém se právě v této oblasti promítají všechny osudové události českého státu: od počátku národnostních třenic na přelomu 19. a 20. století, tragédie druhé světové války i odsun německého obyvatelstva. A také období socialismu až po současnou snahu o evropskou integraci.
Expozice zasahuje časový úsek od 19. století až do roku 2000 - to znamená, že se její autoři pustili do období, které je pro Chebsko velmi citlivé. Důvod vás asi napadá: Chebsko tradičně patřilo k území v naprosté většině osídlenému německým obyvatelstvem, které se navíc k Čechům stavělo spíše odmítavě a nutno říci, že pro to někdy i mělo důvod. Muzeum považuje novou expozici za splácení dluhu vůči své nedávné minulosti a snaží se nabídnout orientaci ve velmi citlivých momentech.
Mohlo by se zdát, že 19. století bylo klidnější než 20. následující ale záleží na pohledu. Nezapomeňme, že ve věku páry se mnohá města modernizovala, rozrůstala, mizely původní městské hradby kvůli další expanzi... to se nevyhnulo ani Chebu, jak výstava dokládá zprvu dobovými obrazy, posléze i fotografiemi. A dále - už v této době se prosazují mezi lidmi některé radikální názory, které se pak ve dvacátém století vyhrotily.
Samostatné Československo se po roce 1918 chovalo k německé menšině občas pěkně macešky, a to třeba i ve zvýhodňování Čechů při zadávání zakázek. Takže ve chvíli, kdy je v Aši čím dál populárnější Konrad Henlein, původně sudetský Němec z Liberecka, nachází jeho slova spoustu uší, které mu ochotně naslouchají. A Chebané přivítali ve většině i Mnichovskou dohodu a připojení Sudet k Německu. Protože pak skutečně oblast na nějakou dobu zaznamenala hospodářský rozkvět. Jenže to netrvalo dlouho: museli říši odvádět dávky, rukovat do wehrmachtu a když se ve 43. roce začaly do Chebu stahovat ranění z ruské fronty a počet lidí ve městě stoupal po tisících, už to tak radostné nebylo.
Nejhorší pro Chebsko ale byla nejspíše léta poválečná. Autor libreta výstavy a spoluautor scénáře Zbyněk Černý měl při ruce čísla a ta jsou ohromující: ze zhruba 58 tisíc obyvatel Chebska jich po odsunech zbylo sotva 15 tisíc, a z toho 10 tisíc přímo v Chebu. To dostatečně výstižně maluje před očima tu prakticky ze dne na den zmrtvělou krajinu, bezprizorní zemědělství a průmysl. Pak přišli repatrianti ze Slovenska, Rumunska a Volyňští Češi, kteří pochopitelně nemohli navázat na staletími vinutou kontinuitu německého osídlení a socialistické experimenty měly na tuto oblast další devastační vliv.
Takový výstavní projekt musel být velmi náročný právě vzhledem k citlivosti česko-německých otázek. Také se na něm podílelo několik autorů. A finančně přispěla jak Evropská unie, tak třeba Česko-německý fond budoucnosti. Realizace expozice trvala 6 měsíců a stála zhruba 800 tisíc korun.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Odpovědi nemám.‘ Vysoká škola tají, co udělala se znalcem, který stáhl část posudku z internetu
-
Kde zakotví v europarlamentu čeští kandidáti? Rvačka bude o liberály, ukázal průzkum mezi stranami
-
Selhali Zelenského bodyguardi? Ukrajinistka o atentátu na prezidenta a ruské úchylce na data
-
Američtí ženisté odpálili část zříceného mostu v Baltimoru. Bránil odtahu lodi, která nehodu způsobila
