Čím je zvláštní chanukija, proč vést mezináboženský dialog a vyšel komiksový průvodce Izraelem

Kolik ramen má chanukija

Čím kratší je den, tím víc si vážíme světla. A Židé právě v neděli 18. prosince, začínají slavit Svátek světel, neboli Chanuku. Ta trvá osm dní, během kterých se postupně zapalují svíčky na speciálním svícnu – chanukiji. Kolik ramen ale chanukija vlastně má? To prozrazuje Leo Pavlát.

Oslava Svátku světel odkazuje k obnovení bohoslužby v jeruzalémském chrámu poté, co Židé roku 164 před občanským letopočtem osvobodili Jeruzalém od řecko-syrských dobyvatelů.

„Jejich vítězství symbolicky stvrdilo zažehnutí světel na chrámovém sedmiramenném svícnu. Talmud uvádí, že světla z jediné konvičky oleje, který v chrámu zbyl, hořela zázračně osm dní, než byl zhotoven olej nový. Na paměť toho Židé při svátku Chanuka zažíhají světla na zvláštním osmiramenném svícnu zvaném chanukija. Každý den o jedno víc, dokud se poslední den svátku nerozzáří všechna,“ říká Leo Pavlát.

Kdo již takový svícen viděl, však nejspíše namítne: ať počítám, jak počítám, ramen svícnu není osm, ale devět – a bude mít pravdu.

Jak to tedy je? Co je to „šamaš“? A proč má chanukový svícen stát na okně? Poslechněte si Lea Pavláta.

Jak stavět mosty vstříc míru

Mohou náboženství „stavět mosty vstříc míru“? Tuto otázku si kladli účastníci stejnojmenné konference, kterou 15. prosince hostilo v Černínském paláci české Ministerstvo zahraničních věcí. Zúčastnili se jí zástupci křesťanů, židů i muslimů. Podrobnosti přináší Terezie Jirásková, která natáčela se zvláštním zmocněncem pro holokaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání Robertem Řehákem.

Podle něj může zdravé náboženství bojovat proti nejistotě a může lidem pomoci překonávat těžkou dobu, ve které žijeme. Největším rizikem současnosti je podle Roberta Řeháka náboženský fundamentalismus, ať už fundamentalismus křesťanský, židovský nebo islámský. „V okamžiku, kdy ke slovu přijdou radikálové a fundamentalisté, tak je konec dialogu,“ upozorňuje Řehák.

A bez dialogu není podle Řeháka mezi náboženstvími možný mír. Právě dialog považuje Řehák v dnešní době za klíčový, jednak dialog na úrovni jednotlivých náboženství, ale zároveň dialog uvnitř jednotlivých náboženství.

„My konferenci pořádáme tady v Praze mezi hosty, které jsme pozvali, ale dále ten dialog bude pokračovat v těch jednotlivých zemích, odkud ti hosté přicházejí,“ doufá Robert Řehák.

Jak bojovat proti tomu, že náboženství zneužívají i politici? A může náboženství hrát roli v prevenci různých konfliktů? Poslechněte si celý rozhovor Terezie Jiráskové s Robertem Řehákem.

Do Izraele s novým komiksem

Tak jsme tady, Mojžíši! Tak se jmenuje nejnovější průvodce zaslíbenou zemí, který právě vydalo kulturně komunitní židovské centrum JCC Prague. Nejde ale jen o další z řady historických a místopisných bedekrů. Především je to komiksový průvodce, který se snaží kromě památek přiblížit třeba současnou izraelskou společnost nebo rozklíčovat izraelsko-palestinský konflikt. Na komiksu spolupracovali výtvarník a ilustrátor Kakalík s ředitelkou centra JCC Pavlínou Šulcovou.

Kniha volně navazuje na trochu jinou pesachovou hagadu Už tam budem, Mojžíši? V ní jsou dvě malé děti, Zdenda a Ráchel, kteří podle tradice při oslavě Pesachu říkají: „Příští rok v Jeruzalémě“. V novém komiksu dostojí svého předsevzetí a vypraví se s dědou Hugem na prázdniny do Izraele.

„Není to takový suchopárný průvodce, je to spíš kombinace historek, co se vám tam můžou stát, doplněné o nějaká fakta, obsah, který se prolíná příběhem jejich cestování. Čtenář se dozví něco o historii, o památkách, něco o kibucech, o Jeruzalémě. Držíme se toho, že Izrael chceme představit s lehkostí a humorem,“ vysvětluje Pavlína Šulcová.

Jak vlastně nápad na průvodce vznikl? A daří se mu rozklíčovat izraelsko-palestinský konflikt? To prozrazuje spoluautorka knihy Tak jsme tady, Mojžíši Pavlína Šulcová.

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.