Co mají společného nedonošené děti a vegetariáni nad 60? Jsou ohroženi osteoporózou
Důvodem je nedostatek vitaminu D a vápníku. Ten ostatně způsobuje osteoporózu u všech bez výjimky.
Nedonošené děti
Nedonošené jsou ty děti, které se narodí před 37. týdnem těhotenství. Mají nízkou porodní váhu - přibližně od 0,5 do 2,5 kg. A přibývá jich, tvoří až 10 procent z celkového počtu narozených dětí. Moderní medicína je dokáže zachránit a to často bez viditelných trvalých zdravotních následků. Jsou ale následky, které se mohou projevit až později.
Předčasně narozené děti se potýkají s celou řadou problémů, bývají postiženy vývojovými vadami, v raném dětství jsou náchylnější k nákazám, v budoucnosti jim hrozí osteoporóza. Nedonošená miminka pomaleji přibývají na váze, protože nemají tolik vyvinutý sací reflex, jako děti narozené v termínu.
Vývoj kostní hmoty u nedonošených dětí
Pro správný vývoj kostní hmoty je nutný dostatečný příjem vápníku, fosforu a vitaminu D. Mateřským mlékem děti dostávají 3x menší množství těchto látek než placentárním oběhem v těle matky. Lékaři před časem porovnávali hodnoty kostního minerálu u nedonošených a donošených dětí. Přestože jim byly dodávány potřebné minerální látky v optimální kombinaci v tabletách, nedosáhly předčasně narozené děti v 1, ve 3, ale ani v 5 letech takových hodnot, jako děti donošené.
„My si tady vytváříme novou rizikovou skupinu obyvatel, dneska už jsou to i dospělí jedinci, kteří mohou trpět osteoporózou,“ komentuje situaci doc. MUDr. Václav Vyskočil, vedoucí lékař Osteocentra při II. interní klinice Fakultní nemocnice v Plzni.
Osteoporóza = úbytek kostní hmoty
Slovo osteoporóza se překládá jako řídnutí kostí. Ubývá při ní nejenom minerální složka, ale mění se i složka elastická, to znamená kolagen.
V současné době osteoporózou trpí každá 3. žena a každý 5. muž starší 50 let. Mezi komplikace osteoporózy se řadí osteoporotické zlomeniny, takovou zlomeninu utrpí někdo na světě každé 3 vteřiny. Léčba osteoporózy (a prevence osteoporotických zlomenin) spočívá v podávání vápníku a vitaminu D, čímž se alespoň částečně remineralizuje kostní tkáň.
Varování před vegetariánskou stravou u dětí
Mezi trendy ve stravování patří vegetariánství. Existují vegetariánské recepty, které zohledňují přísun výživových látek nutných pro náš organismus, včetně vápníku. Jenomže rostliny obsahují také složky, které vstřebávání vápníku do těla zabraňují. A pokud jde o vitamin D, který je pro vstřebávání vápníku nezbytný, jeho obsah v rostlinách není vysoký.
„Viděli jsme i deformity kostí u dětí matek, které se snažily aplikovat vegetariánskou stravu. Tu bych u dětí, když se vyvíjí kostra, určitě nedoporučoval,“ zdůrazňuje doc. MUDr. Václav Vyskočil a míní tím pochopitelně děti nedonošené i donošené.
Vitamin D a slunce
Ve větším množství se vitamin D vyskytuje pouze v mořských rybách, takže také v běžné potravě Čechů je ho málo. Nezastupitelnou roli při jeho tvorbě má tedy po většinu našeho života slunce.
„Abychom dosáhli zhruba stejného množství vitaminu D jako během dvacetiminutového slunění, museli bychom zkonzumovat zhruba 160 vajec nebo 120 kostek švýcarského sýra, jenže to by asi náš cholesterol v takové situaci nebyl zrovna optimální,“ usmívá se vedoucí Osteocentra plzeňské Fakultní nemocnice doc. MUDr. Václav Vyskočil a připomíná důležitost opatrného slunění s ohledem na možný vznik rakoviny kůže. „Na druhé straně ta dvacetiminutová dávka denně není nebezpečná a vytvoří nám 10 000 jednotek vitaminu D, i když máme ozářenu pouze odhalenou část těla,“ doplňuje.
Po 60. roce věku vitamin D jen z jídla
Od 60 let už ale v naší kůži není enzymatická výbava, proto funkce pro tvorbu vitaminu D spojená se sluněním přestává fungovat a nezbývá než se soustředit na dostatečný příjem vitaminu D ze stravy. Stejně jako pro děti ani pro starší lidi tudíž není vegetariánství to pravé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.