Čtyřletý Roman našel před Vánoci novou rodinu

Podle ředitelky ústavu Jany Tytlové, je zcela výjimečné, že si rodina takto postižené dítě vezme domů. Romana se ujali věřící rodiče, kteří nejsou z Plzeňského kraje. Ústav, který sháněl náhradní rodinu po celé republice, už nedoufal, že se mu podaří najít mámu a tátu, kteří by byli ochotni pečovat o dítě s tímto typem postižení.

Logo|foto:Český rozhlas

Roman je velmi snaživý, rozumný a šikovný chlapec, který se bez problémů vyrovnává svým vrstevníkům. O to větší měli v ústavu radost, že se pro něj podařilo najít vhodnou pěstounskou rodinu, kde bude mít čtyři sestřičky, které o něj budou pečovat. "Už nyní máme samé pozitivní správy," uvedla lékařka ústavu a domova Michaela Čechová.

Matka se syna zřekla hned po narození a umožnila osvojení. Zdravotní postižení ale bylo tak závažné, že se nepodařilo najít náhradní adoptivní rodinu. Jak uvedla ředitelka, děti s tímto typem postižení bývají častěji svěřovány do pěstounské péče. Rodinu hledal ústav v celé ČR. Pomáhal krajský úřad, který má na starosti vyhledávání, proškolování a registraci žadatelů o náhradní rodinnou péči, ministerstvo a nestátní sdružení, jako jsou Fond ohrožených dětí, Středisko náhradní rodinné péče a Sdružení pěstounských rodin.

Logo|foto:Český rozhlas

To, že si rodina vezme do péče dítě se zdravotním postižením, je podle Tytlové výjimka. V ústavu je třetina (zhruba 30) dětí s postižením trvalého rázu, šest je upoutaných na lůžko a vyžadují intenzivní ošetřovatelskou péči, zbytek jsou děti s mentálním opožděním. V domově je ještě jeden chlapec vozíčkář, který má podobné problémy, jako má Roman.

V Kojeneckém ústavu s dětským domovem v Plzni, kde jsou zdravé děti z celého Plzeňského kraje do tří let, zůstávají zdravotně postižení do čtyř až pěti let. Jakmile potřebují péči vychovatelů a pedagogických pracovníků, domlouvá se domov se zařízeními, které jsou schopna jim ji poskytnout.