Destilaci alkoholu nás naučili Arabové. My jsme ho ale začali pít
Pivo, víno, pálenka. Nejznámější rozdělení alkoholických nápojů. Přitom vynález destilace nepatří nám Evropanům, ale Arabům. A Arabové ho paradoxně nesmí pít, a tak jsme destilovaný alkohol začali pít až my.
V Orientu jej používali výhradně k lékařským účelům, například k maceraci bylin. Tolik trocha historie objevení pálenky a teď už hurá do našich končin. Kromě destilátů a z nich připravovaných různých likérů jistě znáte pivo a víno. Představovat v plzeňském kraji výrobu piva je asi zbytečné.
Od počátků pálení v Čechách na Moravě a ve Slezsku bylo řemeslo pivovarníka, vinaře a destilatéra hýčkáno, cechováno i přísně kontrolováno. Podobně jako dnes. Princip výroby alkoholických nápojů včetně destilace, zůstal do dnešních dnů prakticky stejný.
Základem vždycky musí být kvalitní kvas. Tedy správně vykvašené ovoce různého druhu, které se podrcené, nebo v případě vinné révy vylisované, nechá zrát tak, aby se do práce přeměny cukrů v etanol pustily ty správné kvasinky.
Po několika týdnech podle druhu a cukernatosti je dílo hotovo. Víno, s maximálním přirozeným obsahem alkoholu do 15% se už jen čistí a filtruje, pivo už je také tou dobou po uvaření a vyzrání připravené ke konzumaci.
Je čas vypálit červa
Dobrou pálenku může zkazit ledacos. Shnilé nebo špinavé ovoce, špatné kvasinky, nedostatečné hygienické podmínky. Základem je dostatek ovocného cukru v kvasu. Dobrý destilatér věděl, že kvalitní pálenka ze špatného ovoce nevznikne.
Postup výroby pálenky je už pak docela prostý. Kvas je třeba zahřát a předestilovat. Návodů k výrobě domácí pálenky je jistě na internetu mnoho. Stejně tak jako zpráv o různých nehodách, které domácí amatérské pálení nebo snaha podvést stát na daních může způsobit.
Výše trestů za nedovolenou výrobu alkoholických nápojů také nejsou nízké. A tak podrobný návod u nás nenajdete. Ale určitě i vy znáte někoho ve svém okolí, kdo vám třeba váš kvas z darů vaší zahrádky přemění v kvalitní nápoj.
A třeba výsledný produkt ani nemusíte pít, ale naložit do něj kořen kostivalu na kloubní nemoci nebo další bylinky, tak, jak to činili i objevitelé destilace ve vzdáleném Orientu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.