Do Plzeňského kraje se vrátily spalničky

Spalničky se vyskytly v Plzni, ale hlavně na Tachovsku. Jak uvedl vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Plzni Petr Pazdiora právě na Tachovsku nemoc zřejmě rozšířil neukázněný dospělý, který v době karantény, tedy v době přísné domácí izolace, navštívil mimo jiné mikulášskou besídku v Lesné. Tam s ním přišlo do kontaktu zhruba 80 dětí a dospělých.

„My jsme byli nuceni zajistit u jejich praktických lékařů odběry krve na vyšetření protilátek a následně u sero negativních osob přeočkování. Bohužel několik lidí, kteří neměli protilátky, tráví 14 dnů také v izolaci,“ řekl Petr Pazdiora.

Z hlediska možnosti nakažení spalničkami jsou na tom podle Petra Pazdiory nejlépe lidé narození v roce 1967 a dříve, kteří prodělali spalničky. Pak už se začalo očkovat, ale ta proočkovanost byla kolem 90 procent, navíc se očkovalo jen jednou dávkou, pak sice ještě byla doočkovací akce v první a osmé třídě, ale stále v populaci zůstalo určité množství lidí jen s jedním očkováním.  

Spalničkami se mohou nakazit nejen děti, ale hlavně dospělí

A právě tuto skupinu považují hygienici za zranitelnou. Jsou to ročníky 1968 až 1978. Druhou zranitelnou skupinou jsou malé děti, kojenci, kteří ještě nejsou očkování. V Česku se očkuje od 13. měsíce věku. Dále je tam poslední skupina, která z rozhodnutí rodičů není očkovaná vůbec, nebo má jen jednu dávku. Tomu vlastně odpovídá i skladba aktuálně nemocných.

„Jednoznačně převládají dospělí. Mezi nemocnými máme pouze čtyři děti, z toho jsou dva kojenci a dvě děti v batolecím věku. Potom jsou tam děti starší 17, 13 let,“ uvedl epidemiolog Petr Pazdiora.

Spalničky se projevují vysokou horečkou, kašlem, rýmou, zánětem spojivek a taky vyrážkou.