Důchod nejsou jenom pravidelné peníze

2. prosinec 2024

Když se řekne „důchod“, většině lidí se vybaví finanční příjem, který člověk dostává od státu po dosažení určité věkové hranice. Ale slovo důchod má v češtině více významů.

V podobě „dóchod“ existovalo tohle slovo už ve staročeštině, a to ve významu „výsledek“. Teprve později, v češtině doby střední, se význam slova posunul a důchod začal znamenat „pravidelný příjem z nějakého trvalého zdroje“. Ve stejném významu existuje slovo „dochód“ i v ruštině. Takto můžeme použít slovo „důchod“ například ve větě: „Doly byly jedním pramenem královských důchodů“, tedy pravidelným a předvídatelným zdrojem příjmů pro krále. Existovaly také zemské nebo městské důchody, tedy pravidelné příjmy státu a měst, vrchnost získávala důchody ze dvorů, lesů nebo rybníků. O někom se např. říkalo, že „dostal místo vychovatele u šlechtické rodiny s ročním důchodem tří set zlatých“, dnes bychom tedy řekli „s platem tří set zlatých“.

V ekonomice existuje termín „národní důchod“, což je část úhrnného společenského produktu (v určitém období), která zbývá po nahrazení spotřebovaných výrobních prostředků. A pak je tu samozřejmě ten nejčastější význam, a to „pravidelný příjem lidí neschopných práce pro invaliditu nebo stáří, poskytovaný z národního pojištění: tak rozlišujeme například invalidní, starobní, sociální nebo vdovský důchod.

Slovo důchod nesouvisí s tím, že „člověk dochodil do práce, a tak už nemusí“. V tomto slově je něco velice pozitivního a nadějného. Původní staročeský význam „výsledek“ v něm pořád někde je. Důchod znamená jistotu výsledného příjmu, ale zároveň to v žádném případě neznamená, že „člověk někam dochodil“. Ten směr podtrhují mluvčí často tím, že říkají, že jim jeden konkrétní „důchod přišel“, když v daném měsíci dostali důchod. To je pěkná metafora, která jednak vystihuje směr toku financí, ale odkazuje i na dobu, kdy důchod nosili poštovní doručovatelé, kteří přicházeli k důchodcům s penězi.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková
Spustit audio