Evropské centrum pro práva Romů podalo žalobu na Slovensko
Evropské centrum pro práva Romů podalo u bratislavského soudu žalobu na slovenské ministerstvo vnitra pro údajně diskriminační postup slovenské policie vůči Romům. Bližší informace zjišťovala Tatiana Čabáková:
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák a vedení policie oznámili, že připravují nový zákon, který má posílit pravomoci policistů a potírat kriminalitu v oblastech, kde žijí Romové. Ministerstvo ho za diskriminační rozhodně nepovažuje, tvrdí, že situace si vyžaduje nová opatření. Pokračuje tiskový mluvčí Petar Lazarov:
„Pokud kriminalita ve všech ostatních regionech dlouhodobě klesá téměř o polovinu a jen v těchto lokalitách stagnuje, někde dokonce stoupá, musíme přijít s dalšími opatřeními. Ty jsou rozděleny do třech základních pilířů. Navýšení policistů na integrovaných policejních odděleních v kritických oblastech, zvýšení jejich kompetencí a zavedení občanských hlídek, které budou financované ze zdrojů Ministerstva vnitra Slovenské republiky. Důvodem je to, abychom mohli skrze zákroky policistů lépe vyšetřit některé přestupky a trestné činy, které se často opakují.“
Prezident Evropského centra pro práva Romů (ERRC) Djordje Jovanovič ve svém prohlášení uvedl, že ministerstvo se cíleně zaměřuje na romské lokality diskriminačními policejními aktivitami a teď i novým, protiromským zákonem. Konstatoval, že soudní líčení vnímá jako jediný způsob jak dokázat, že akce záměrně cílené proti romským aktivitám jsou nezákonné. Připravovaný zákon včetně sběru statistickým údajů o romské kriminalitě by se podle ERRC mohl zneužívat při pronásledování obyvatel vyloučených lokalit. ERRC zároveň zpochybnilo tvrzení slovenské ministerstva vnitra, že existuje souvislost mezi vyšším podílem romského obyvatelstva a zvýšenou kriminalitou. S aktivitou ministerstva vnitra nesouhlasí ani vládní zplnomocněnec pro romské komunity Ábel Ravasz:
„Náš úřad nebyl součástí přípravy návrhu zákona. Musím se proti němu vážně ohradit. Odmítám zákony, které pachatele trestních činů nebo přestupků rozdělují na základě příslušnosti k etnické menšině. Využijeme celý zákonodárný proces k připomínkování tohoto návrhu. Žalobu Evropského centra pro práva Romů vnímám jako úplně přirozenou reakci mimovládního sektoru. Takováto opatření nemají v občanské společnosti místo.“
Kritická vůči nově navrhovanému zákonu je i místopředsedkyně slovenského parlamentu za stranu Svoboda a solidarita Lucia Ďuriš Nicholsonová, která se dlouhodobě věnuje tématu romských vyloučených lokalit na Slovensku.
„Podle mě je absurdní, abychom řešili kriminalitu jedné úzké skupiny obyvatelstva a navíc aby to bylo založené jen na barvě pleti. I v našem zájmu je, aby byl přijat návrh zákona o vyloučených lokalitách, ale na jiném než etnickém principu. Třeba na sociálně ekonomických ukazovatelích. My, pokud definujeme tyto sociálně vyloučená společenstva, tak budeme umět nastavit principy a ty se ale nebudou týkat jen kriminality, ale všeho - vzdělávání, dávek v hmotné nouzi, zkrátka všeho, co se týká vyloučených společenstev. Mě opravdu překvapuje, že přichází s řešením, které je v přímém rozporu s domácí diskriminační legislativou a vůbec legislativou Bruselu.“
Pokud by slovenský parlament tento zákon schválil, dotkl by se zhruba 400 tisíc Romů na středním a východním Slovensku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
