Extra band: Poslední zvonění
Čím jsem byl, tím jsem byl rád, mohl by dnes o sobě, kdyby tady s námi byl, říci plzeňský textař a básník Jaromír Komorous.
V osmdesátých letech ho znali především fanoušci západočeského rocku, kdy pro skupiny Elegie a později Extra band napsal takové hity jako Poslední zvonění, Případ, Ubyl tón, Sudé berou, Úplně volný, Měj se fajn, Van Gogh nebo Lásky jsou jak korále.
Živil se původně jako zámečník v plzeňské Škodovce. Po revoluci se stal ředitelem Plzeňského kulturního střediska Esprit, vymyslel a založil festivaly Struny na ulici, Jazz na ulici a Divadlo na ulici. Zasloužil se také o oživení unikátního přírodního amfiteátru v Plzni na Lochotíně. Napsal pět básnických sbírek. Byl plzeňským patriotem, miloval hory, rád poseděl u piva s kamarády a byl výborným a zábavným společníkem. Zanechal po sobě přes 200 písňových textů, tím nejoblíbenějším je Poslední zvonění. Extra band tuto píseň natočil v roce 1985 v tehdejším Československém rozhlasu Plzeň.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.