Fakulta filozofická ZČU slaví 25 let
Přes 11 tisíc absolventů už za 25 let svého fungování v Plzni vychovala Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni. Ta chce v následujících měsících oslav připomenout význam humanitního vzdělávání ve společnosti 21. století a svůj význam pro Plzeň.
Každý region potřebuje odborníky v humanitních a společenskovědních oborech. Takové heslo razí Fakulta filozofická ZČU v Plzeňském kraji už přes 25 let. „Absolventi a absolventky fakulty jsou dnes nepostradatelní v oblastech regionální správy, sociálních služeb, vzdělávání, památkové péče a mnoha dalších,“ vysvětluje David Šanc, děkan Fakulty filozofické ZČU.
Že studium na FF ZČU nikdy nebylo jen o filozofii, dokazuje i to, že už několik let mají uchazeči a uchazečky největší zájem o studijní program Mezinárodní vztahy – teritoriální studia, který také produkuje nejvyšší počty absolventů. Historicky ale studovalo nejvíce studujících v obecném programu Humanitní studia, který seznamuje se širokým spektrem humanitních a společenských věd. „V posledních letech se FF ZČU soustředí taky na akreditaci profesních studijních programů, tedy těch, které ještě více propojují teorii s praxí a s budoucími zaměstnavateli. Mezi nejžádanější patří bakalářský program Sociální práce,“ vysvětluje děkan.
Tradičně si u uchazečů a uchazeček získávají velkou popularitu i studia cizích jazyků. Letos se FF podařilo reakreditovat populárnÍ studijní program Cizí jazyky pro komerční praxi, který studujícím nabízí možnost studia angličtiny v kombinaci s dalším světovým jazykem.
Za více než dvě dekády se fakultě podařilo uzavřít už přes 200 partnerských smluv se zahraničními univerzitami. Díky tomu může vysílat své studující i vyučující na pobyty a praxe po celém světě. Cílem FF ZČU je teď navýšit i počty studujících v opačném směru – tedy přilákat více zahraničních do Plzně.
Mezi zahraniční úspěchy fakulty se jednoznačně řadí i právě probíhající výzkum archeologů v jižním Kyrgyzstánu. Ti v lokalitě AK-Dzhar v podhůří Pamíru spolu s kolegy z Ošské státní univerzity a z akademií věd obou zemí objevili stopy dávného osídlení z doby od 1. tisíciletí před naším letopočtem až do středověku a novověku. V roce 2023 začal na žádost kyrgyzské strany také výzkum v oblasti Batkenu, kde od 50. let nepůsobil žádný archeolog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.