France Gall: Ella, elle l´a

Všichni ji milovali. Vystupovala na nejlepších scénách po celém světě a byla dokonalá. Jmenovala se Ella Fitzgeraldová. Její hlas byl pružný, široký, přesný a nestárnoucí. Uměla zpívat dusné balady, sladký jazz a napodobovat každý nástroj v orchestru. Spolupracovala se všemi jazzovými velikány, od Duka Ellingtona, Counta Basieho a Nata Kinga Colea až po Franka Sinatru, Dizzyho Gillespieho a Bennyho Goodmana. Spíše by někdo mohl říci, že všichni jazzoví velikáni měli to potěšení pracovat s Ellou. Vystupovala na špičkových místech po celém světě Její publikum bylo stejně rozmanité jako její hlasový rozsah. Byli bohatí i chudí, tvořili je všechny rasy, všechna náboženství a všechny národnosti.

Píseň, kterou o ní napsal francouzský skladatel Michael Berger, je poctou Elle Fitzgeraldové, ale také protestem proti rasismu a hymnou k osobnímu posílení. Vyšla v roce 1987 na albu francouzské zpěvačky France Gall, manželky Michaela Bergera. Píseň měla úspěch na celém světě.

France Gall pocházela z hudebnické rodiny. Jejím otcem byl muzikant, který psal texty k písním šansoniéra Charlese Aznavoura. Sama France se proslavila už v šestnácti letech. V roce 1995 dokonce vyhrála Eurovizi, kde však nereprezentovala Francii, ale Lucembursko. V písni s názvem Ella, elle l'a, česky ona to má, zpívá „Je to jako veselí, Jako úsměv, Něco v jejím hlase, Co jako by nám říkalo: Pojď, Díky čemu se cítíme prapodivně dobře Je to jako celý příběh Černochů. Ella to má, tohle cosi, co ostatní nemají, co nás uvádí do zvláštního stavu“. Píseň bude navždy spojena s francouzskou zpěvačkou France Gall.