Hajej dítě, kolébu tě…
Půvabným kusem nábytku, který v minulosti nechyběl ve staveních našich předků, bývala kolébka. V městských interiérech byly kolébky bohatě vyřezávané a intarzované (existovali dokonce tak zvaní „kolebečníci“ – specializovaní výrobci působící v rámci truhlářského cechu), na vesnici převažovaly jednodušší kolébky, přírodní nebo jednobarevně natřené.
Kolébky se často zdobily jednoduchou řezbou nebo ornamentální malbou. Na kolébku se malovaly třeba rostlinné motivy, srdíčka, ptáčci nebo i iniciály a letopočty. Svěcenou křídou se na kolébku přidávalo ochranné znamení proti můře. Podle pověry se kolébkou nesmělo kolébat naprázdno, aby se dítěti nevykolébalo spaní... A co maminky v minulosti děťátku nad kolébkou zpívaly? Poslechněte si celý pořad s nejhezčími lidovými ukolébavkami.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
