Hajej dítě, kolébu tě…
Půvabným kusem nábytku, který v minulosti nechyběl ve staveních našich předků, bývala kolébka. V městských interiérech byly kolébky bohatě vyřezávané a intarzované (existovali dokonce tak zvaní „kolebečníci“ – specializovaní výrobci působící v rámci truhlářského cechu), na vesnici převažovaly jednodušší kolébky, přírodní nebo jednobarevně natřené.
Kolébky se často zdobily jednoduchou řezbou nebo ornamentální malbou. Na kolébku se malovaly třeba rostlinné motivy, srdíčka, ptáčci nebo i iniciály a letopočty. Svěcenou křídou se na kolébku přidávalo ochranné znamení proti můře. Podle pověry se kolébkou nesmělo kolébat naprázdno, aby se dítěti nevykolébalo spaní... A co maminky v minulosti děťátku nad kolébkou zpívaly? Poslechněte si celý pořad s nejhezčími lidovými ukolébavkami.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
