Historická perla uprostřed krajiny poznamenané těžbou uhlí. To je zámek Fryštát v Karviné
Ačkoli je Karviná v Moravskoslezském kraji mnoha lidmi vnímána jen jako město paneláků a uhlí, stačí zajet do části zvané Fryštát a rázem se ocitnete v jiném světě. Náměstí dominuje empírový zámek se zajímavou historií.
Ještě počátkem 20. století se nacházely na území dnešní Karviné tři honosné zámky. Solca byl kvůli poddolování zbořen v 50. letech 20. století. Zámek z Karviné Ráje zmizel v 80. letech. Jediným dochovaným je tak zámek Fryštát.
Na jeho místě původně stával dřevěný gotický hrad založený těšínským rodem Piastovců. Hrad ale roku 1511 vyhořel a následně zde byl postaven renesanční zámek. Ten střídal majitele, až si ho v roce 1792 koupil hraběcí rod Larisch-Mönnichů. Jejich jméno zná každý, kdo má jen trochu ponětí o historii těžby černého uhlí v tomto regionu.
Larisch-Mönnichové zámek přestavěli a zvelebili, ovšem už v roce 1873 se stěhovali do nově postaveného, reprezentativnějšího zámku Solca. Fryštát však v jejich držení zůstal až do roku 1945. To se začala psát nová kapitola v dějinách zámku.
Po vyvlastnění v něm chvíli sídlilo generální ředitelství OKD, poté zámek sloužil jako Městský národní výbor. Původní mobiliář byl rozvezen po celé republice, stal se součástí jiných zámků, muzeí a knihoven, částečně byl rozkraden. Až v roce 1990 přešel zámek Fryštát do vlastnictví města a po rozsáhlé rekonstrukci byl o sedm let později slavnostně otevřen pro návštěvníky. V roce 2003 pak byla otevřena další prohlídková trasa v přilehlém, později přistavěném Lottyhausu.
Ukázalo se, že i přes stavební zásahy, kdy byl zámek přizpůsobován potřebám úřední budovy, nebyla celá řada původních věcí zničena. Jen překryta či přemalována. Návštěvníci tak mohou obdivovat například původní iluzorní výmalbu na vstupním schodišti nebo klenbu v dnešním reprezentačním sále. Navíc se podařilo získat část mobiliáře zpět, a to nejen z Fryštátu, ale také ze zámků Ráj a Solca.
Návštěva zámku Fryštát a také přilehlého Kostela Povýšení svatého Kříže s nástěnnými malbami z poloviny 15. století je tak mimořádnou příležitostí připomenout si bohatou historii místa, které kvůli těžbě černého uhlí drasticky změnilo svou tvář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
