Hornický kostelík sv. Jana Křtitele připomíná počátky města Jihlavy. Bývalo u něj i popraviště
Krajské město Vysočiny, Jihlava, je známé svou stříbrnou historií. Bývalo královským horním městem a díky těžbě stříbra v podstatě i vzniklo. Úplné prvopočátky si dodnes můžeme připomínat u kostela svatého Jana Křtitele, který stojí na vršku nad řekou Jihlavou.
„Je to nejstarší jihlavský kostel a patří také k nejstarším dochovaným kamenným stavbám na Českomoravské vrchovině,“ říká jihlavská průvodkyně Jitka Píbilová. Kostelík byl původně románský, což dokazují archeologické nálezy. My ho dnes známe jako původem raně gotický s barokní přestavbou z 18. století. Během barokní přestavby získal typickou venkovní kazatelnu.
Počátky jihlavského dolování stříbra připomínají legendy. Jedna z nich hovoří o hrnčíři, kterému neustále praskaly jeho hliněné výrobky. Jednou u něj na své cestě po Haberské stezce přespal obchodník, který poznal, že praskání keramiky způsobuje stříbro. „Vrátil se s bratrem a odkoupil domek i s hrnčířskou pecí,“ říká Jitka Píbilová. V té době, tedy ve 12. století, se do Jihlavy začali stěhovat horníci, vznikaly první doly a začala tak slavná historie města. „Tehdy také vznikl tento kostelík,“ dodává průvodkyně.
Kostel byl zpočátku farní. Když ale na druhém břehu řeky Jihlavy začalo vznikat město Jihlava a s ním i kostely, využívali malý kostelík už jen chudší vrstvy obyvatelstva a farním se stal kostel sv. Jakuba. Mše se v něm ale konají dodnes a kostelík sv. Jana Křtitele je také cílem tradičního jihlavského Hornického průvodu.
Zajímavé je i to, že od počátku býval u kostela sv. Jana Křtitele hřbitov, kde bylo možné vykonávat hrdelní právo. Dodnes má okolí kostelíka tajemnou atmosféru, umocněnou starými lípami a třemi kamennými kříži kalvárie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.