Hrad a zámek Klenová: Právě zde se narodil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Hrad a zámek Klenová, kde dnes sídlí Galerie Klatovy/Klenová, je pozoruhodným místem, které jistě stojí za návštěvu.
Zdejší hladomorna pochází ze 13. století, je tady tím pádem od samého počátku výstavby hradu, který vznikl v tomtéž století. Hladomorna se nachází v hranolové věži, je 10 m hluboká a údajně v ní byli umučeni 2 polští mniši. V současnosti do ní lidé vhazují mince a přejí si nejrůznější přání.
Kousek od hranolové věže a tedy i hladomorny je k vidění pozůstatek válcové věže, která se však bohužel nedochovala. Můžeme zde vidět zajímavou sochu rytíře. „Dále zde návštěvníci uvidí 4 hradní sklepení, z nichž 2 sklepy sloužily jako lednice k uchování potravin. Poté zde máme parkánové ochozy ze 14. století. Ty měly Klenovou chránit. Dominantou hradu je husitská kaple, v níž najdeme kamenickou značku z 15. století,“ popsala průvodkyně na hradě a zámku Klenová, Galerie Klatovy/Klenová Eva Nováková, která dále pokračovala:
„Všude tady na hradě můžeme vidět umělecká díla převážně z 20. a 21. století. Zrovna teď se díváme na bílý kočár, který se jmenuje Letící. Tohle místo se dělí na 3 části: na hrad, který je pro veřejnost přístupný se vstupenkou, kdy si lidé procházejí hrad bez průvodce, pak na zámek, kde se návštěvníkům dostane komentované prohlídky, a na galerii v 1. patře, kde se zájemci mohou procházet volně, jak chtějí. Vše je součástí jedné vstupenky. Máme tady ještě jednu galerii v sýpce kousek od parkoviště.“
Malířka malující děti z Klenové a okolí
S tímto místem je spojena také jedna význačná umělkyně: „Byla jí Vilma Vrbová-Kotrbová, tehdejší majitelka zámku, ale především česká malířka, portrétistka, která malovala především děti z Klenové a okolí. Po roce 1989 jí byl zabavený majetek v restituci navrácen, ona však neměla žádné dědice, a tak svůj majetek odkázala galerii tady na Klenové pod podmínkou, že zde bude její stálá expozice a zámek bude zpřístupněn veřejnosti,“ řekla průvodkyně.
Klenová je spjata ještě s jednou významnou osobností. Tou nebyl nikdo jiný, než Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, jenž se roku 1564 narodil na zdejším purkrabství, které nechal vystavět jeho otec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka