Hřib modračka v sobě kumuluje rakovinotvorný arzen, jeho konzumaci zvažte

Boletus pulverulentus (Hřib modračka)
Boletus pulverulentus (Hřib modračka)

Hřib modračka je v atlasech hub vedený jako jedlý. Výzkum provedený RNDr. Janem Borovičkou, Ph.D., a jeho spolupracovníky ale potvrdil, že v plodnicích modračky může být i vysoký obsah arzenu.

„V případě hřibu modračky jde o arzen ve formě karcinogenní kyseliny DMA. Je proto nutné začít šířit osvětu, že hřib modračka je takto nebezpečný,“ říká Zdeněk Hájek, předseda Mykologického klubu Plzeň, „arzen se hromadí nejvíc v rourkách, takže ty je nutné odříznout a vyhodit. Pak snad je možné hřib modračku sníst. Ale já bych ho už nesbíral.“

Popis houby

Hřib modračka je poměrně vzácný, roste hlavně pod listnatými stromy, vyskytuje se v parcích, zahradách a alejích. Najít ho ale můžeme i v jehličnatém lese. „Je to hřibovitá houba střední velikosti s kloboukem od 4 do 8 cm v průměru. V mládí je klobouk polokulovitý, trochu plstnatý, za vlhka až lepkavý. Pak se rozprostře. Má žlutoolivovou barvu, někdy s růžově olivovým nádechem. Rourky jsou zespodu žlutavé. Třeň dorůstá přibližně do 8 cm výšky a 2 cm šířky, nahoře je ztenčený a žlutavý, dole více dočervena. Po rozkrojení hřib modračka ve všech částech intenzivně modrá, jako když ho polijeme inkoustem,“ popisuje dobře poznatelnou houbu Zdeněk Hájek.

Modračka není jediným hřibem, který modrá, podobně se chovají např. také hřiby kovář a koloděj. Tyto tzv. modráky jsou však mohutnější a jejich modrání naopak slabší, podle toho je lze snadno odlišit.

Další houby s obsahem arzenu

„Určité množství arzenu je i v lakovce ametystové. To je menší houba vzhledu a velikosti lišky, ametystově modrá, také uváděná jako jedlá. Ale je drobná a lidé ji moc nesbírají,“ upozorňuje na další houbu s obsahem arzenu mykolog. Pro úplnost se zmiňuje ještě o arzenu v baňce velkokališné, což je houba jedovatá.

„Je zajímavé, že některé druhy hub do svých plodnic ukládají toxické látky z půdy ve větším množství. Jiné to dělají méně a některé vůbec. Je třeba, aby výzkumy pokračovaly,“ uzavírá mykolog Zdeněk Hájek.