Inovační versus Inovativní

24. září 2010

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Všimněte si, jak často se v médiích mluví o nových věcech, jak na kdekterém výrobku jsou umístěny výrazné nápisy nové, novinka atp., které zvyšují prodej. To dokládá, jak moc je dnešní doba orientována na obnovování starých věcí a nahrazování je novými. To vše se odráží i v jazyce a přídavná jména "inovační" a "inovativní" jsou toho zajímavým důkazem.

A co přesně dokládají slova "inovační" a "inovativní"? Zakončení na -(č)ní se v nejvyšší míře uplatňuje u slov domácího původu, přičemž ono -č- je vlastně změkčené c nebo k výchozího podstatného jména: poloviční, vánoční, žaludeční atd., v menší míře se příponou -ční odvozují přídavná jména přejatá: komunikační, identifikační, reprodukční. Oproti tomu zakončení -ivní je typické hlavně pro nověji přejatá slova: definitivní, sugestivní, primitivní. Ve dvojici výrazů inovační - inovativní je ono inovativní novějším konkurentem staršího a zaužívaného přídavného jména inovační. Inovativní máme poprvé zachyceno ve slovníku Nová slova v češtině z roku 1998.

S novou dobou - vidíte, a jsme zase u zaměření na to nové - vyvstala potřeba pojmenovávat nově vzniklé skutečnosti a významy. Nemyslím tím, že by vznikla zničehonic ze dne na den. Je zřejmé, že rozhodující je tu vliv cizích jazyků, konkrétně - jak jinak - angličtiny, v níž se užívá přídavné jméno innovative s významem "používající nové myšlenky, nápady, způsoby řešení". Pod jeho vlivem si češtiny vytvořila slovo inovativní a dnes, po poměrně krátké době od zachycení ve slovníku, třeba v internetových textech inovativní převažuje nad starším inovační. Uživatele češtiny však přivádí do rozpaků, zda je správné a co vlastně znamená. To platí zejména pro majitele starších slovníků.

Jazykový koutek by asi nebyl úplný, kdybychom se právě o významu a užití slov "inovační" a "inovativní" nezmínili. Jsou kontexty a spojení, v nichž jsou obě jména zaměnitelná bez zřetelného významového rozdílu. To se týká především spojení s neživotnými podstatnými jmény jako je inovativní procesy, myšlenky, činnosti, technologie, produkty apod. Např. vývojové oddělení nějakého podniku může mít v náplni práce jak inovační, tak inovativní činnost, tzn. činnost spočívající ve výzkumu a zavádění nových metod. Ve spojení s životnými jmény může mít výraz inovativní hodnotící odstín, např. Petr je méně inovativní než jeho kolegové, ale je pečlivější. V tomto spojení bychom asi neužili *Petr je méně inovační než jeho kolegové. Je to podobné jako u dvojice komunikační - komunikativní. Existují komunikační zařízení, ale komunikativní může být jen člověk.

Na to, abychom si výklad obou slov mohli nalistovat ve slovnících si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Jde o nový jev, který se ještě bude ustalovat a vyvíjet.

DOTAZY

S jakým písmenem se píší názvy geologických útvarů jako česká křídová pánev, polická pánev, vnitrosudetská pánev, hronovský příkop, skalský zlom, žacléřské souvrství atd.
Obecná podstatná jména pánev, příkop apod. obsažená v těchto názvech svádějí často k záměně za jména zaměpisná, která se považují za vlastní jména a píší se s velkým počátečním písmenem u prvního slova: Třeboňská pánev, Dyjsko-svratecký úval. Jedná-li se však o geologické útvary ___vyjmenovat___, píšeme u nich písmeno malé.

Jaká je přechýlená podoba pracovní pozice logistik - ligistička nebo logistka?
Ženské protějšky jsou k názvům mužským tvořeny tzv. přechylováním pomocí koncovek -ka, -yně/-kyně, -ice. Nejproduktivnější je způsob odvozování pomocí přípony -ka (žák - žačka, lyžař - lyžařka, technik - technička). Přechýlenou podobou slova logistik je tedy logistička (dochází zde ke změkčení kmenové souhlásky, podobně jako tulák - tulačka atp.).

KDYŽ SE ŘEKNE
chyba lávky

Ve staré češtině se říkalo také chyba dveří. Možná si v této souvislosti někdo z posluchačů vzpomene na četbu starší literatury a na zvolací věty typu chybils, budeš potrestán! Tím se přibližujeme k významu slov chyba a chybit, který už v dnešním jazyce nepociťujeme. Staročeské chybils´brodu a chybils´lávky totiž znamenalo "minul, sešel ze správné cesty".

autor: Martin Prošek