J. Š. Baar: Z lásky. Starý muž vzpomíná na svou dávnou lásku

Příběh se odehrává v časech, kdy studenti ještě nosívali na špacíry hůlky a o dívkách svého srdce prohlašovali, že jsou to andělé a stvoření něžná jako lilie. 

Jako dítě prý Jindřich Šimon Baar (1869-1925) rád naslouchal vyprávění příběhů ze života na chodské vesnici. Pod vlivem své „zlaté mámy“ býval už od útlého věku zbožným chlapcem. Po vychození obecné školy, nastoupil na domažlické gymnázium. Po maturitě ho čekal na přání matky kněžský seminář. Rodina se po nečekané smrti Baarovy sestry Barbory a kvůli špatnému zdravotnímu stavu otce dostala do svízelné finanční situace a kněžský seminář byl pro nadaného mladého muže jedinou možností, jak dál bezplatně studovat. Být knězem nebylo jeho zbožné přání, ale podvolil se. Se studiem teologie ho smiřoval fakt, že se bude moci věnovat také literatuře, byť publikované pod pseudonymem. V roce 1892 byl vysvěcen na kněze. Jako duchovní působil v Přimdě, ve Spáleném Poříčí, ve Stochově, v Úněticích nebo v Ořechu. Od roku 1919, kdy odešel do důchodu, žil Jindřich Šimon Baar až do konce života ve rodném Klenčí pod Čerchovem, kde je také pochován.

• Víte, že kdybyste si poslechli všechny četby na pokračování a povídky natočené v roce 2020 v Českém rozhlase, zabralo by vám to 24 a půl dne? Celkem jsme jich v loňském roce vyrobili 1645. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
  Naše čísla hrají... s vámi|foto:Český rozhlas