Jak se cítí evropští Židé
Minulý měsíc byly zveřejněny výsledky průzkumu, který obsáhle vypovídá o současných pocitech evropských Židů.
Průzkum, v němž na otázky odpovídají vůdčí osobnosti evropských židovských institucí, organizuje od roku 2008 humanitárně zaměřený Americký židovský spojený distribuční výbor, jedna z nejstarších židovských organizací s mezinárodní působností. Letošní průzkum byl již pátý a o své názory se v něm podělilo více než 1000 jmenovitě oslovených respondentů z 31 zemí, ať již se identifikovali jako Židé ortodoxní, reformní případně jako „kulturní“, tedy nenáboženští.
Za největší současnou i budoucí hrozbu evropští Židé považují nárůst antisemitismu a bezpečnostní rizika. Jestliže v roce 2008 antisemitismus označilo za hlavní nebezpečí 23 % oslovených, potom v roce 2021 již 71 %. Co se pak bezpečnosti týče, v roce 2008 se kvůli svému židovství necítilo jistě 7 % respondentů, zatímco letos, o 13 let později, již 22 %. Uvedené obavy jsou přitom patrnější u židovských představitelů v západní Evropě, v níž již došlo k řadě teroristických útoků. Na druhé straně dobrou zprávou v souvislosti s bezpečností židovských institucí je, že plných 71 % účastníků průzkumu označilo vládní opatření k jejich ochraně za dostatečná.
Průzkum Amerického židovského spojeného distribučního výboru upozorňuje i na další výzvy, kterým evropští Židé čelí. Patří k nim například odvrat od židovského komunitního života, nedostatečná znalost judaismu, nejistá životnost židovských organizací, negativní demografický dopad, malá aktivita, absence výkonných vedoucích představitelů. Smíšené pocity jednoznačně vyjadřuje souhrnná odpověď na perspektivu židovského života v Evropě: 52 % oslovených ji hodnotí optimisticky, 48 % pesimisticky.
Novým tématem v dotazníku byl v roce 2021 dopad pandemie koronaviru na život židovských institucí. Finanční ztráty uvedlo na 60 % z nich, ale obecně převažovala spokojenost s tím, jak se židovské organizace na osobní i institucionální úrovni s kritickou situací vyrovnaly.
Co se týče vztahu evropských Židů k Izraeli, průzkum potvrdil jeho setrvalou podporu, ale s generačními rozdíly. Výroku „všichni Židé jsou odpovědni za podporu Izraele“ tak přisvědčilo 76 % respondentů starších 40 let, zatímco do této věkové hranice jen 60 %. Na druhé straně v souvislosti s Izraelem se pro názorovou pluralitu v židovských společenstvích vyslovilo 81 % dotázaných.
Průzkum Amerického židovského spojeného distribučního výboru hodnotil vyjádření všech zastoupených evropských židovských představitelů společně, a proto z něj nelze odvodit, jak se vyslovili zástupci českých židovských institucí. Že však i ony vstupují do spíše nelehkého období, o tom není pochyb.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.