Jan Trefulka: Vrah se nevrací. Důchodce Metoděj Minus, proslulý svým detektivním nadáním, pomáhá řešit vraždu starého vinaře

14. září 2025

Poválečná krimi z jihomoravského pohraničí vyšla v povídkové knížce Nálezy pana Minuse, v roce 1966 ji vydalo nakladatelství Československý spisovatel.

Čte: František Špaček
Napsal: Jan Trefulka
Dramaturgie: Martina Toušková
Zvukový mistr: Ondřej Franěk
Režie: Jakub Doubrava
Premiéra: 13. 9. 2025
Natočeno: v plzeňském rozhlasovém studiu

Spisovatel, překladatel, publicista a literární kritik Jan Trefulka se narodil v roce 1929 v Brně. Po maturitě na tamním reálném gymnáziu začal studovat na pražské filozofické fakultě literární vědu a estetiku. V roce 1950 byl vyloučen z KSČ, opustil Prahu a pracoval jako dělník a traktorista. V roce 1953 se dostal na brněnskou filozofickou fakultu. Studia češtiny a literární vědy ani tady nedokončil, v roce 1957 z fakulty odešel a stal se šéfredaktorem Krajského nakladatelství v Brně. V 60. letech redigoval literárně-kulturní časopis Host do domu. V roce 1964 se stal tajemníkem krajské pobočky Svazu československých spisovatelů. Znovu vstoupil do KSČ a jako člen krajského výboru KSČ se v roce 1968 zúčastnil tzv. vysočanského sjezdu v Praze. V roce 1969 byl z KSČ podruhé vyloučen a zároveň byl zbaven možnosti publikovat. Jeho díla vycházela pouze v samizdatu a v exilových nakladatelstvích. Byl signatářem Charty 77, živil se jako dělník, poté byl „mužem v domácnosti“. Po listopadovém převratu se opět veřejně angažoval, stal se předsedou Obce moravskoslezských spisovatelů, byl také členem první Rady České televize. Jan Trefulka je autorem románů Veliká stavba, O bláznech jen dobré, Zločin pozdvižení nebo Svedený a opuštěný. Zemřel v Brně v roce 2012.

autor: Martina Toušková | zdroj: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.